Hlavní obsah

Tučňák císařský a lachtan antarktický jsou oficiálně ohroženými druhy

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařadil tučňáka císařského a lachtana antarktického mezi ohrožené živočišné druhy. Reaguje tak na dlouhodobý pokles jejich populací, za nímž stojí především klimatické změny. Ty způsobují tání mořského ledu, narušují podmínky pro rozmnožování a zhoršují dostupnost některé potravy.

Foto: vladsilver, Shutterstock

Populace tučňáka císařského poklesne do roku 2080 podle odhadů až na polovinu současného stavu.

Článek

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody došlo v mnoha částech Antarktidy v posledních letech k úplnému zhroucení hnízdních kolonií tučňáků císařských.

Kolonie bez mláďat

Pevný mořský led, na němž tito ptáci vyvádějí mláďata, se totiž „rozpadá“ dříve, než mladí jedinci získají schopnost přežít v ledové vodě. Mláďata bez vyvinutého voděodolného peří po pádu do oceánu hynou na podchlazení nebo se utopí.

Riziku ale čelí i dospělí jedinci během každoročního přepeřování, které trvá přibližně 30 až 40 dní. Po tuto dobu musí rovněž zůstat na ledu.

Už v roce 2022 navíc tohoto živočicha jako ohrožený druh klasifikovala Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy (U.S. Fish and Wildlife Service, USFWS).

Tučňák císařský

Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je největším druhem tučňáka na světě, který žije výhradně v Antarktidě. Dorůstá výšky až kolem 120 centimetrů a může vážit až 45 kilogramů.

Pro dospělé jedince je typické černobílé zbarvení doplněné žlutými až oranžovými skvrnami na hlavě a krku. Živí se především rybami, krilem (malí býložraví korýši žijící v mořích a oceánech, hlavně v polárním pásu) a hlavonožci, dokáže se potápět do hloubky přes 500 metrů.

Rozmnožování je přizpůsobeno extrémním podmínkám. Samice snáší jediné vejce, které samec zahřívá na nohách pod kožní řasou přibližně dva měsíce, zatímco samice se vydává na lov.

Nestabilní prostředí a rychlé změny

Tučňáci císařští jsou na pevném mořském ledu existenčně závislí. Slouží jim k rozmnožování i jako základna pro získávání potravy.

Antarktida ale v posledních letech zaznamenává rekordně nízký rozsah tohoto ledu a jeho rostoucí nestabilitu. Vědci upozorňují, že změny přicházejí rychleji, než se původně předpokládalo.

Podle tiskové zprávy IUCN, která byla zveřejněna minulý týden ve čtvrtek, klesla mezi lety 2009 až 2018 populace tučňáků císařských na základě satelitních snímků až o 10 procent.

Ohrožený druh jako varování

Na tento vývoj reagovalo nové hodnocení IUCN, které přeřadilo tučňáka císařského z kategorie téměř ohrožených mezi ohrožené druhy. Červený seznam IUCN představuje nejvýznamnější globální přehled stavu biodiverzity a hodnotí míru ohrožení druhů od nízkého rizika až po vyhynutí.

Kategorie ohrožených druhů znamená vysoké riziko vyhynutí ve volné přírodě. Je dva stupně před kategorií druhů přežívajících pouze v zajetí a tři stupně před úplným vyhynutím.

Populace tučňáků císařských se dnes odhaduje na necelých 600 tisíc dospělých jedinců, podle vědeckých projekcí by se však jejich počet mohl do roku 2080 snížit na méně než polovinu.

„Dospěli jsme k závěru, že klimatická změna způsobená člověkem představuje pro tučňáky císařské nejvýznamnější hrozbu,“ uvedl pro CBS News Philip Trathan, člen expertní skupiny IUCN. Podle něj jde o takzvaný indikátorový druh, který ukazuje, jak rychle se mění svět a jak lidstvo zvládá omezovat emise skleníkových plynů.

Nejde jen o tučňáky

Podobným problémům jako tučňáci čelí i další obyvatelé Antarktidy. Mezi ohrožené druhy byl nově zařazen také lachtan antarktický, jehož populace mezi lety 1999 a 2025 poklesla o více než polovinu. Hlavním důvodem je úbytek krilu, který je klíčovou složkou jeho potravy a je velmi citlivý na změny klimatu.

Podle odborníků jde o varovný signál narušení celého antarktického ekosystému. Antarktida přitom hraje zásadní roli v regulaci globálního klimatu i oceánských proudů, a změny v tomto regionu tak mohou mít celosvětový dopad.

Lachtan antarktický

Lachtan antarktický (Arctocephalus gazella) je menší druh ploutvonožce obývající oblasti kolem Antarktidy, především subantarktické ostrovy. Samci dorůstají délky přibližně 180 centimetrů, samice jsou výrazně menší.

Živí se hlavně krilem, rybami a hlavonožci. Většinu života tráví v oceánu, na souš nebo led vystupuje především v období rozmnožování.

Jeho populace byla v minulosti silně zdecimována lovem, později se díky ochraně „zotavila“, ale v současnosti je bohužel znovu ohrožena.

Související články

Výběr článků

Načítám