Jediný nelétavý papoušek má zvláštní problém při páření. Jeho odhalení může pomoci druh zachránit

Kakapo soví či papoušek soví (Strigops habroptilus) je podle magazínu National Geographic jediným nočním a také nelétavým papouškem na světě. Nachází se pouze na Novém Zélandu a jde navíc o jednoho z největších a především nejtěžších papoušků vůbec – vážit může až čtyři kilogramy.

Zároveň je to jeden z nejdéle žijících papoušků na světě, obvykle žije 60 až 90 let. V současnosti se ve volné přírodě vyskytují jen něco přes dvě stovky jedinců – podle posledních informací 236 – a jejich přežití závisí na intenzivním ochranářském programu.

Vědci sledující rozmnožování kakapů pomocí kamer si všimli zajímavého detailu. Samci sice při páření provádějí typické chování, někdy však nedojde k úspěšnému kontaktu potřebnému k oplodnění.

U ptáků totiž dochází k oplodnění krátkým kontaktem takzvané kloaky samce a samice. Kloaka je společný tělní otvor, který slouží jak pro vylučování, tak pro rozmnožování. Při páření se oba ptáci na okamžik přitisknou kloakami k sobě a samec při tomto kontaktu předá samici spermie.

Celý proces trvá jen několik sekund. Pokud se však nepodaří správné spojení, k oplodnění nedojde a vejce zůstávají neoplozená. Právě takové situace vědci u kakapů pozorovali.

Problémy s reprodukcí kakapů nejsou nové. Podle programu Kākāpō Recovery, který vede novozélandské ministerstvo ochrany přírody, je přibližně 40 procent vajec těchto ptáků neoplozených a další embrya hynou v rané fázi vývoje. V praxi to znamená, že i během úspěšné hnízdní sezony se z mnoha vajec mláďata vůbec nevylíhnou.

Ochranáři proto detailně studují genetiku kakapů i samotné chování ptáků při páření. Výzkum například ukázal, že někteří samci mají výrazně vyšší podíl abnormálních spermií, což může přispívat k neúspěšnému oplodnění. U části samců proto ochranáři jejich zapojení do rozmnožování omezují.

V některých případech využívají také asistované rozmnožování, například přenos spermatu mezi jedinci nebo řízenou inkubaci vajec. Vědci navíc zjistili, že samice, které se páří vícekrát během jedné sezony, mívají výrazně vyšší podíl oplodněných vajec.

Umělá inseminace tak může napodobit opakované páření a zvýšit šanci na úspěšné rozmnožování. První mláďata počatá tímto způsobem se podařilo odchovat už v roce 2009.

Kakapo patří mezi nejpomaleji se rozmnožující papoušky na světě. Samice hnízdí jen v letech, kdy některé novozélandské stromy masově plodí a poskytují dostatek potravy pro mláďata.

Klíčovou roli hraje zejména strom rimu (Dacrydium cupressinum), vysoký jehličnan typický pro novozélandské lesy. Takové „plodné“ roky přitom nastávají zhruba jednou za dva až čtyři roky.

Právě proto se někdy stává, že se kakapo několik let vůbec nerozmnožuje. Ochranáři například letos v lednu oznámili, že se tito ptáci začali rozmnožovat poprvé právě po zhruba čtyřech letech, upozornil server Live Science.

To znamená, že každá rozmnožovací sezona je pro přežití druhu zásadní. Pokud se v daném roce podaří vyvést více mláďat, může to výrazně pomoci růstu celé populace.

Odborníci proto sledují i zdánlivé detaily, jako je samotná mechanika páření. Lepší pochopení těchto procesů může podle ochranářů pomoci zvýšit úspěšnost oplodnění a tím i šanci, že se populace kakapů bude dál pomalu rozrůstat.

Počet těchto ptáků se díky dlouhodobé ochraně v posledních desetiletích postupně zvyšuje. Kakapo však stále patří mezi nejvzácnější ptáky na světě a jeho přežití je nadále závislé na pečlivé práci vědců a ochranářů.