Článek
V roce 2024 byl tučňák brýlový zařazen na Červený seznam IUCN jako kriticky ohrožený druh. Před více než sto lety čítala populace hnízdících párů – tedy dospělých ptáků, kteří se v daném roce rozmnožovali – přes jeden milion. V současnosti je to méně než devět tisíc hnízdících párů a podle Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW) zbývá ve volné přírodě méně než 19 800 dospělých jedinců.
Podle ochránců přírody je tučňák tzv. indikátorový druh, slouží totiž jako ukazatel celkového stavu ekosystému, ve kterém žije. Jeho populace přímo odráží kvalitu prostředí, například čistotu vody, míru znečištění nebo dostupnost potravy.
Přibližně sto kilometrů od Kapského Města v Jihoafrické republice (JAR) se rozkládá přírodní rezervace Stony Point, domov jedné z největších pevninských kolonií tučňáků brýlových. Zde ochranáři tučňákům pomáhají při hnízdění posilováním přírodních úkrytů či instalací umělých hnízd, která je chrání před predátory.
Opuštěná mláďata a zranění ptáci jsou přepravováni do rehabilitačního centra SANCCOB v Kapském Městě. Tam je krmí sardinkami a ančovičkami a musí plavat alespoň třikrát denně, aby získali potřebnou sílu. Největší hrozbou pro tučňáky však zůstává vyhladovění.
Komerční rybolov ohrožuje potravu tučňáků
Tento druh tučňáků se živí především sardinkami a ančovičkami, a jeho přežití tak závisí na zdraví mořského ekosystému. Tyto drobné ryby patří mezi nejvíce lovené druhy v rámci komerčního rybolovu, což může výrazně ovlivnit dostupnost potravy pro tučňáky.
V březnu 2025 zvítězily neziskové organizace SANCCOB (Southern African Foundation for the Conservation of Coastal Birds) a BirdLife South Africa v přelomovém soudním sporu. Organizace kritizovaly postup místního ministerstva lesnictví, rybářství a životního prostředí, které podle nich nedostatečně chránilo populace tučňáků před dopady konkurenčního rybolovu na jejich potravu.
Soud konstatoval, že ministerstvo má ústavní povinnost zabránit vyhynutí druhu, a nařídil zavedení zón bez rybolovu v blízkosti šesti klíčových kolonií tučňáků. Každá z těchto zón zasahuje přibližně 20 kilometrů do moře.
Druh má šanci na obnovení
Ochránci přírody opatření vítají, zároveň však upozorňují, že to samo o sobě nestačí. Přežití tučňáků totiž závisí i na schopnosti mláďat najít potravu po opuštění hnízda.
„Pro hnízdící tučňáky je 20–30 km maximum. Mladí ptáci ale cestují mnohem dál a musí se naučit lovit. Jsou nezkušení a jejich šance na přežití je menší než 50 procent. Pokud je navíc potravy málo, je to pro ně extrémně těžké,“ uvedla pro agenturu AP Nicky Standerová, manažerka ochrany v SANCCOB.
Podle organizace SANCCOB může tučňák brýlový zcela vyhynout již během příštích deseti let, pokud bude současný úbytek pokračovat. Tento dramatický pokles potvrzuje i Zelené hodnocení stavu IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody), podle kterého je druh „silně zdecimovaný“ a dosahuje pouze třetiny ideálního, plně zotaveného a soběstačného stavu.
Tento ukazatel měří úspěšnost ochrany druhů a jejich schopnost dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti. Ačkoli IUCN odhaduje, že úplné vyhynutí během deseti let je zatím nepravděpodobné, zároveň uvádí, že bez ochrany by druh pravděpodobně již dnes neexistoval.
