Hlavní obsah

Školám chybí kariéroví poradci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spoustu potíží s výběrem vzdělávacího proudu anebo s uplatněním v oboru a na trhu práce by si děti a mládež ušetřily, pokud by měly školy k dispozici kariérové poradce. Přestože o ně školy stojí, není funkce zákonem ukotvena. Většinou ji zastávají výchovní poradci, kteří ale nemusí mít pro svou činnost potřebné kompetence.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Žáci si musí najít soulad mezi svými aspiracemi, svými schopnostmi, dovednostmi a tím, co mohou na trhu práce vykonávat. A musí se s tím nějak identifikovat. Tím se pak zvýší jejich uplatnitelnost na trhu práce i míra spokojenosti s profesí. Děti si pak upevňují pozitivní vztah ke škole, oboru a k tomu, že se musí vzdělávat,“ popsala šéfka oddělení národních analýz ministerstva školství Hana Novotná.

Připomněla, že při turbulentních proměnách trhu práce, které mladou generaci čekají, bude celoživotní vzdělávání nutné.

Kariérové poradenství podle Novotné vede také k tomu, že mají žáci a studenti větší přehled o tom, co je bude na trhu práce čekat i za několik let a snižuje do budoucna riziko závislosti na sociálních dávkách.

Podle ní však kariérové poradenství není příliš k mání a odkázala na letošní průzkum agentur PAQ Research a STEM pro Technickou agenturu ČR. Z něho mimo jiné plyne, že pozice školního kariérového poradce je důležitá spíše pro střední školy než základní. A velkou roli hraje také velikost školy.

Téměř tři čtvrtiny největších základních škol chce pozici kariérového poradce obsadit, z toho ale jen 23 procent se snaží aktivně. U malých škol by o pozici stálo 11 procent, z toho 1,6 procenta o ni usiluje.

Sousedi na špici

Podle průzkumu se školy potýkají zejména s tím, že není dostatek uchazečů o danou pozici a že neexistuje stálý zdroj financování.

Podle mezinárodního průzkumu PISA z roku 2018 byla ČR lehce pod průměrem zemí OECD v dostupnosti kariérového poradenství. Na špici bylo Německo.

„Nedostupnost se tehdy zvýšila v pěti zemích a my jsme mezi nimi,“ poznamenala Novotná.

Podle programové manažerky projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchové jsou služby tohoto typu v Česku roztříštěné.

Školní inspekce: Úspěšnost maturantů mírně vzrostla, problém u studentů nástaveb trvá

Věda a školy

„Ideální pojetí je, že se jedná o meziresortní systém. To je varianta Finska, ostatních severských zemí či Estonska. Druhou variantou je, že jsou služby nekoordinované a jsou financovány například z evropských fondů. Tam jsme my,“ popsala Právu.

Kolik lidí dnes kariérové poradenství poskytuje, nelze určit. Pro radu chodí rodiče s dětmi často i třeba do pedagogicko-psychologických poraden. Ve školách funkci zastávají většinou výchovní poradci. „Na to, že mají docela významný vliv na budoucnost dětí, je to problém. Mohou do toho vnášet své vlastní přesvědčení, zkušenosti. Metodické vedení chybí,“ uvedla Pýchová, která je certifikovanou lektorkou švýcarské metody kariérového poradenství.

Na severu chodí na praxi už sedmáci

Podle ní se například nabízí možnost vzít děti do Informačního a poradenského střediska Úřadu práce, kde jsou k dispozici alespoň určitá data o trhu práce. Ale je jen na daném poradci, jestli ho to vůbec napadne. Jde o ukázku, jak by se hodila meziresortní spolupráce, protože právě úřady práce spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Není to jen o uplatnění na trhu práce, ale celkově o sebeuplatnění a nějaké smysluplnosti života. Měla by se zohledňovat i dobrovolnická činnost, volnočasové aktivity. I třeba to, jakým způsobem dotyčný funguje v rodině,“ vylíčila další nedostatky českého přístupu Pýchová.

Ani na základních školách by se podle ní nemělo poradenství zúžit jen k výběru střední školy. „I podle vývojové psychologie právě 15letí lidé hodně řeší svoji identitu. Na to jim výběr střední školy odpověď nedává. Tu přináší až to, co je láká v budoucnu. Střední škola je jenom cesta. Ale pokud vědí, co chtějí dělat potom, zvládnu i nepříjemnosti,“ vysvětlila.

Dodala, že například ve Finsku, Estonsku či Švédsku žáci ve věku sedmé až deváté třídy chodí na praxe podle vlastní volby, aby zjistili, jaká dráha by je zajímala. Česku ale podle Pýchové nenapomáhá situace, kdy si neumí poradit se zajištěním rovných šancí ve vzdělávání pro všechny.

„Kariérové poradenství pomáhá lidem projít vzdělávacím systémem bez ohledu na to, jestli směřují do špičkových oborů, nebo jestli se půjdou vyučit. Pomáhá v tom, aby si při výběru jakékoli volby vybírali zodpovědně. Tedy pokud chce jít na truhláře, ať je co nejvíc rozhodnut, že na něj chce jít,“ popsala.

„U nás je to tak, že si děti poradí samy, protože jsou schopné, anebo nám z toho vypadnou,“ uzavřela.

Středoškoláci ztrácejí zájem o matematiku. ČVUT a UK to chtějí změnit

Věda a školy

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám