Rusové mají smůlu. Na české občanství teď až na výjimky nedosáhnou

„V současné době platí, že drtivá většina řízení o žádostech o udělení českého státního občanství, které podali státní občané Ruské federace, je ex lege přerušena, tedy v řízení neprobíhají žádné procesní úkony,“ uvedla Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra.

Dodala, že resort nyní eviduje 2250 žadatelů o české občanství, kteří jsou zároveň ruskými občany. Rusové sice mohou žádost o občanství podat, ta je však okamžitě po doručení na ministerstvo pozastavena.

Je to dané novelou zákona Lex Ukrajina. Ta v první řadě řeší postavení ukrajinských uprchlíků, poslanci k ní však přidali také paragrafy řešící udělování českého občanství Rusům.

Zákon nabyl účinnosti 11. února a okamžitě všechny žádosti pozastavil - stopka tedy neplatí jen pro nově podané žádosti, ale i pro ty, které byly odeslány před účinností zákona a ministerstvo je nestihlo vyřídit.

Pozastavení má trvat do té doby, než přestane platit druhý paragraf Lex Ukrajina, který hovoří o dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. „Platí to po dobu platnosti Lex Ukrajina, tedy dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny,“ potvrdil poslanec Martin Exner (STAN), který s návrhem na zpřísnění podmínek pro Rusy přišel. „Dá se říci, že nejméně do té doby bude Rusko bezpečnostním rizikem,“ dodal zákonodárce. Až se vyřizování žádostí znovu rozeběhne, budou se navíc Rusové muset vzdát ruského občanství, aby mohli získat české.

Tomuto „zmrazení“ žádostí je možné se vyhnout, ovšem jen za zákonem daných výjimek. České občanství je možné udělit Rusovi, který má v tuzemsku trvalý pobyt a toto udělení by bylo významným přínosem pro Česko v oblasti vědy, kultury či sportu. Občanství také mohou získat azylanti, tedy lidé, kteří z Ruska utekli a v Česku získali mezinárodní ochranu.

„S takovou situací se ministerstvo vnitra od nabytí účinnosti nového zákona setkalo,“ uvedla mluvčí Malá s tím, že šlo o přiznání českého občanství azylantovi.

Pro srovnání, loni získalo české státní občanství 1077 Rusů. Nyní si však ruští občané musejí počkat, než se jejich žádosti znovu začnou projednávat, i poté přitom na české občanství nemusejí dosáhnout. Je totiž sporné, zda ruský stát svým občanům umožní vzdát se ruského občanství.

Také z tohoto důvodu požaduje u Ústavního soudu skupina 17 senátorů, aby byla zrušena celá část zákona zpřísňující udělování českého občanství Rusům. „Ti, kdo si podali žádost, o níž nebylo zatím rozhodnuto, jsou v úplné právní nejistotě, jak se bude jejich případ vyvíjet, respektive, zda se někdy bude vůbec vyvíjet,“ píše se v návrhu podaném kromě jiného senátory Adélou Šípovou (dříve Piráti) nebo Tomášem Jirsou (ODS).

Opozice tuto část zákona už při projednávání ve Sněmovně kritizovala jako přílepek, který nesouvisí se zbytkem textu, tomu však oponoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je nová úprava udělování občanství Rusům v bezpečnostním zájmu Česka.

„Sedmkrát je v úvodních pasážích, v úvodních ustanoveních tohoto zákona zmíněn bezpečnostní zájem,“ zmiňoval Rakušan při projednávání zákona v prosinci minulého roku.

Novela zákona nakonec prošla Sněmovnou i se zpřísněním podmínek pro Rusy a také novým trestným činem neoprávněná činnost pro cizí moc. Kritičtí byli k těmto částem novely i senátoři. Senát nakonec novelu neschválil, ale ani nezamítl, zamířila tak k podpisu prezidentovi.