Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský evoluční genetik Svante Pääbo

Švédský odborník získal cenu „za své objevy týkající se genomů vyhynulých hominidů a lidské evoluce“.

Pääbo se zabývá evoluční genetikou. Se svým týmem např. porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se také zkoumání tzv. denisovanů - pomohl potvrdit jejich objevení z genomových dat získaných z malého vzorku kosti prstu.

Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Zjistil rovněž, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens.

Tento „prastarý tok genů k dnešním lidem“, jak píše Karolínský institut, má dnes fyziologický význam - např. ovlivňuje, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.

Loni bylo toto ocenění uděleno americkému fyziologovi Davidu Juliusovi a libanonsko-americkému molekulárnímu biologovi Ardemu Patapoutianovi za objevy receptorů pro teplotu a hmat. Loňští laureáti se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo.

Newyorský rodák Julius konkrétně využil rostlinný alkaloid kapsaicin, štiplavou sloučeninu z chilli papriček vyvolávající pocit pálení, k identifikaci senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na teplo. Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, která reagují na mechanické podněty v kůži a vnitřních orgánech.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství se udílí od roku 1901, jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulinu. Nejstarším nositelem se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

V následujících dnech pak budou postupně oznámena jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska nebo dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině či instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech.

U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být cenou za mír vyznamenán i vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí 10 milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.