Nevídané ohřátí Mexického zálivu trvá. Voda má až 38 stupňů

Jak poznamenal deník The Washington Post (WP), stávající vývoj počasí přiživuje obavy z mimořádně aktivní hurikánové sezony.

Teplota vody při pobřeží na jihovýchodě USA za této situace místy šplhá až ke 38 stupňům, zatímco průměr pro celý Mexický záliv se pohybuje okolo 31 stupňů.

„Mexický záliv byl tento týden tak teplý, jaký nebyl v žádném momentě v žádném roce od začátku měření,“ konstatoval místní meteorolog Michael Lowry. Odchylka od průměru z posledních dekád v dané části roku podle něj dosáhla skoro 1,5 stupně Celsia.

Části amerického jihu zažívají vedra prakticky nepřetržitě od konce června, kdy se nad regionem rozhostila zóna vysokého tlaku vzduchu označovaná jako tepelný dóm. Florida kupříkladu od 23. června do minulého víkendu zažila jen tři dny, kdy v žádné části státu neplatila výstraha ohledně vysokých teplot.

Obyvatelé na jihu USA jsou na vedra zvyklí, ta letošní jsou však bezprecedentní svou vytrvalostí. Město Phoenix v Arizoně zažilo 31 dní v řadě, kdy teplotní maximum dosáhlo alespoň 43 stupňů Celsia, což byla série o 13 dní delší oproti dřívějšímu rekordu.

Okres Maricopa, kde Phoenix s 1,6 miliony obyvatel leží, už eviduje 89 úmrtí spojených s vedrem. Letošní bilance je tak aktuálně vyšší, než byla ve stejné fázi ta loňská, která nakonec dosáhla rekordních 425 úmrtí.

Do Phoenixu se tento týden vrátily pocitové teploty ve stínu nad 40 °C, ovšem víkend má přinést jisté ochlazení.

Nový nápor veder čeká ale oblasti na pobřeží Mexického zálivu. Už v posledních dnech tam padaly teplotní rekordy, když např. New Orleans zaznamenalo šest dní po sobě maxima na úrovni alespoň 100 stupňů Fahrenheita, tedy necelých 38 stupňů Celsia.

V Houstonu, kde v součtu celé metropolitní oblasti žije pět milionů lidí, dosáhla průměrná teplota 33,5 stupně. Vývoj na Floridě mezitím podle WP nasvědčuje nejteplejšímu srpnu v dějinách státu.

Deník Tampa Bay Times podotýká, že „na každém stupni záleží“, pokud jde o vliv na sílu hurikánů, které každý podzim region zasahují. Situaci list analyzoval několik dní poté, co americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) aktualizoval letošní hurikánovou předpověď a výrazněji se přiklonil ke scénáři nadprůměrně vážného období těchto bouří.

Deník popisuje, že energie z nezvykle teplé vody může přispět ke vzniku bouře přímo nad Mexickým zálivem, případně může popohnat hurikán přicházející z Atlantiku.

Podle vědce Jeffa Masterse, který dříve působil v NOAA, panuje shoda, že každé oteplení oceánu o jeden stupeň znamená asi pětiprocentní posílení větru provázejícího hurikán. Rovněž znamená asi 50procentní nárůst škod, jak vysvětlil Masters.

„Vysoká teplota vody je zároveň problémem i pro mořské korály,“ upozornil podle agentury Bloomberg Derek Manzello, který při NOAA vede tým zabývající se těmito živočichy. Řasy žijící ve schránkách korálů je mohou při vyšší teplotě poškodit, koráli je tak vylučují při procesu označovaném jako bělení, který útesy zbavuje dřívějšího zbarvení. Trvá-li bělení delší dobu, koráli jej nepřežijí.

U korálů při pobřeží americké Floridy se tento proces spouští při oteplení vody o jeden stupeň Celsia nad průměr pro nejteplejší měsíc v roce. Letos teplotní anomálie v oblasti dosáhla tří stupňů, což je podle Manzella nevídaný jev, který dostává korálové útesy do „zóny ohrožení“.

Na vlastní oči sleduje škody vědkyně Lauren Tothová působící na pracovišti americké geologické služby USGS na Floridě. Když se v teplé vodě u souostroví Florida Keys potápěla 10. července, pozorovala na útesech „trošku blednutí“, ovšem o osm dní později už „všechno bylo úplně bílé“.

Co se týká vysokých teplot, nejde jen o vody u amerických břehů. Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů poslední červencové dny překonala rekord z roku 2016. Vědci 30. července naměřili 20,96 °C, o setinu víc než před sedmi lety. Průměrná povrchová teplota severního Atlantiku byla dokonce 24,9 stupně Celsia. A např. o rekordním ohřátí Středozemního moře – cca 28,7 °C – jsme taktéž informovali.

Podle odborníků bude teplota dál stoupat, protože oceány jsou zpravidla nejteplejší v březnu, nikoli v srpnu. Horkost vody pravděpodobně částečně způsobuje klimatický jev El Niño, který se objevil i v roce 2016. Mohou za ni ale také změny klimatu a oteplování atmosféry.