Hurikán nás měl líznout, ale přišlo peklo, líčí Češka

„Mělo nás to jen líznout, varovali nás před silným větrem, ale nikdo tomu tady nevěnoval větší pozornost,“ vzpomíná na úterní večer, kdy se hurikán Dora přihnal k břehům malého ostrova. Že dojde k tak rozsáhlé katastrofě, netušil nikdo.

„Víme, jak si zabezpečit domy, jsme zvyklí,“ přidává další detaily. Ke zkáze přispělo, že na ostrově čtyři měsíce pořádně nepršelo. „Nebyl čas na žádné přípravy. Stromy začaly padat na dráty elektrického vedení a začalo to jiskřit,“ popisuje Češka, která na Havaji žije s manželem už devatenáct let.

V neděli s manželem plánovali odletět domů do Česka na dovolenou, ale letadla teď z ostrova odvážejí hlavně turisty. „Vůbec nevíme, co teď bude. Máme pocit povinnosti vůči lidem, kteří potřebují pomoc. O všechno přišli i naši přátelé, je to hrůza,“ říká.

Z hotelů, kde ještě před pár dny bydleli turisté, zbyly doutnající trosky, památky v historickém letovisku Lahaina lehly popelem. Hlas Češky zní unaveně, od úterního večera toho s manželem moc nenaspali. První noc strávili čekáním, báli se, že jim na dveře zabouchají hasiči s výzvou k evakuaci.

Když začalo hořet, nastal zmatek. „Chaoticky jsme naházeli do tašek doklady. Honem jsme se rozhodovali, co sbalit. Řešili jsme, co budeme dělat, když nám dům shoří nebo se sem nebudeme moct vrátit,“ říká k hrůzným chvílím.

Záchranu lidí na malém ostrově v prvních hodinách komplikoval zoufalý nedostatek hasičů. „Je jich tu jen kolem stovky a nestačilo to. Na katastrofu této velikosti ostrov není připraven,“ líčí další události. Vrtulníkům komplikoval práci silný vítr a piloti se zprvu nemohli na hašení ohně podílet.

Na mapě světa je Maui odlehlá tečka přímo uprostřed Tichého oceánu. Malý ostrov považují turisté z celého světa za exotický ráj. Vzdálenost se ale rázem stala nevýhodou. „Jsme odříznutí a nemůžeme si zavolat pomoc z jiné země. Jsme pět hodin od Kalifornie,“ vypráví Daniela.

Přiznává, že je strach úplně ochromil. Ve chvíli, kdy hurikán udeřil, totiž přestal fungovat internet a telefonní linky byly tak přetížené, že nešlo nikam telefonovat. I proto bylo složité dostat se k aktuálním informacím. Co se děje, jim psali známí z vedlejšího ostrova narychlo v esemeskách.

Jejich dům oheň minul, ale mnozí takové štěstí neměli a nyní potřebují pomoc. Přístup do míst po požáru je ale nyní zakázaný, záchranáři zatím stále kvůli obětem prohledávají trosky.

Bilance obětí k pátečnímu večeru vystoupala na 55. Lidé zoufale pátrají po příbuzných, pomáhají hledat blízké i známé. Obyvatelé postrádají také domácí zvířata a hledají zaběhlé psy, koně i kočky. „S každým dalším příběhem je to jen horší,“ popisuje Daniela.

Seznam pohřešovaných čítá přes tisíc jmen. Pomáhá každý, kdo může. „My jsme darovali všechno, co jsme mohli. Ručníky, polštáře, deky i hygienické potřeby,“ svěřuje se Daniela a oceňuje, že katastrofa na ostrově, kde se mísí mnoho národností, lidi semkla.

Srpen je na Havaji hurikánovou sezonou a silný vítr může přijít znovu. Lidé jsou vyděšení a v šoku. „Začínáme si uvědomovat, jak rozsáhlá škoda to je. Lidé zemřeli, přišli o bydlení, historie je pryč,“ vypočítává Daniela s obavou.

Když chtějí Havajci vyjádřit vděčnost, stačí vyslovit aloha, všichni výrazu rozumí. Daniela toto slovo v telefonním rozhovoru použila několikrát. Na otázku, jak pomoci, odkazuje na Mezinárodní červený kříž. „Ať se za nás lidé modlí,“ dodává skromně. Tak aloha a hodně štěstí, Maui.