Hlavní obsah

Klima se nezlepší ani za dalších 30 let

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podle klimatologů dalších třicet let žádné významnější zlepšení klimatu ve střední Evropě ani přes přijatá opatření neuvidíme, protože systém má značnou setrvačnost. Na klimatickou změnu se proto musíme adaptovat. Zaznělo to na čtvrteční tiskové konferenci pořádané Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) k dopadům změn klimatu a roli instituce. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je potřeba opatření udělat hned a změna musí být postupná.

Foto: Petr Horník, Právo

Tisková konference Českého hydrometeorologického ústavu. Na snímku klimatolog Radim Tolasz, ministr životního prostředí Petr Hladík , ředitel ČHMÚ Mark Rieder

Článek

„Změna klimatu je fakt. Už dnes nevedeme debatu o tom, zda změna klimatu probíhá, či neprobíhá. Ale o tom, jakým způsobem adaptovat naši krajinu, obce a města na změnu klimatu. Taktéž jakým způsobem dokázat zvládnout klimatickou změnu pro budoucí generace. Proto musíme ty věci dělat hned teď,“ řekl Hladík, který ve čtvrtek zavítal do sídla ČHMÚ v pražských Komořanech.

Změna podle něj musí být postupná, sociální a citlivá. „Jinak nebude vůbec. Lidé jí musí rozumět a musí chápat, co se děje a proč se to děje,“ míní ministr.

Česko by se dle Hladíka mělo ve snaze o zmírnění klimatických změn přesunout k nízkoemisní bezuhlíkové energetice a bezuhlíkové dopravě. Cílem je uhlíková neutralita do roku 2050. „Na ministerstvu máme jasný plán, adaptační strategii, jakým způsobem dokázat upravit naši přírodu, krajinu a obce a města na klimatickou změnu,“ řekl ministr.

Hranice lesa v Krkonoších stoupá o půl výškového metru za rok

Věda a školy

V rámci této strategie, která má obsahovat přes 320 konkrétních opatření, se počítá i se zateplováním budov, budování tůní, zadržování dešťové vody či větší vysazování stromů a keřů v městech.

Extrémních projevů počasí přibývá

Dopady vypouštění emisí skleníkových plynů se podle Hladíka neprojevují pouze tím, že tají ledovce a hoří lesy, ale například také ve vlnách veder či bleskových bouřek, které nyní sužují Českou republiku. Hladík zároveň upozornil, že lesních požárů v poslední době přibývá, hasiči prý řeší až 100 požárů v lese týdně.

Že těchto extrémních jevů přibývá potvrzují i klimatologové. „Přibývá extrémních projevů počasí, ať už jde o silné bouře, přívalové povodně, nebo dlouhé epizody sucha. To poměrně významně ztěžuje práci předpovědním pracovištím,“ podotkl ředitel ČHMÚ Mark Rieder s tím, že ústav musel upravit i způsob práce kvůli narůstající četnosti jevů, což ztěžuje odborníkům práci.

Podle klimatologa Radima Tolasze navíc lze očekávat, že v příštích 30 letech nedojde ve střední Evropě k významnějšímu zlepšení klimatické situace. „Není pro to žádný důvod, a to z toho důvodu, že emise skleníkových plynů stále stoupají a o krajinu se staráme, eufemisticky řečeno, špatně. Klimatický systém má podle našich odhadů setrvačnost zhruba dvacet až třicet let, tedy na následujících 30 let už máme zaděláno tím, jak jsme se chovali v předcházejících letech,“ míní klimatolog.

Letošní rok má nakročeno být nejteplejší v historii měření. Rok 2024 bude ještě teplejší

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám