Lepra decimovala Ameriku dávno před příchodem Evropanů

Více než sto let si vědci mysleli, že malomocenství je nemoc s jediným původcem – bakterií Mycobacterium leprae, která po tisíce let pustošila Evropu, Asii a Afriku a do Ameriky byla zavlečena evropskými kolonizátory a zotročenými Afričany přibližně před 500 lety.

V roce 2008 byl ale v Mexiku poprvé identifikován druhý druh bakterie zodpovědný za lepru – Mycobacterium lepromatosis, a vědci se tak okamžitě začali zabývat otázkou, jestli se i ona dostala do Ameriky společně s Evropany, nebo zde byla naopak původní.

Stejný patogen byl pak v roce 2016 nalezen u veverek s lézemi podobnými lepře na Britských ostrovech a například o dva roky později byla stejná bakterie odhalena též v DNA jedince žijícího na území dnešní Kanady před více než 1000 lety.

Nový výzkum, který vedli vědci z Pasteurova ústavu v Paříži, Národního výzkumného centra (CNRS) a Coloradské univerzity a který byl minulý měsíc publikován v prestižním časopise Science, potvrdil, že Mycobacterium lepromatosis byla v Americe přítomna již několik století před kontaktem s kolonizátory z Evropy.

„Tento objev zásadně mění naše chápání historie lepry v Americe. Ukazuje, že určitá forma této nemoci byla mezi domorodým obyvatelstvem endemická již dlouho před příchodem Evropanů,“ uvedla v tiskové zprávě Pasteurova ústavu Maria Lopopolová, hlavní autorka studie a výzkumná pracovnice zdejší laboratoře mikrobiální paleogenomiky.

Rozsáhlý výzkum byl výsledkem spolupráce více než čtyřiceti vědců z různých institucí v Americe a Evropě, včetně archeologů, mikrobiologů a odborníků na původní komunity. Tým analyzoval DNA z téměř 800 vzorků, které zahrnovaly jak starověké lidské ostatky z archeologických nalezišť, tak i moderní klinické případy vykazující příznaky lepry.

Mezi klíčové objevy patřil nález Mycobacterium lepromatosis ve vzorcích DNA z různých částí Severní i Jižní Ameriky, které pocházejí z doby před více než tisíci lety. Tato skutečnost naznačuje, že lepra nebyla do Ameriky importována, jak se dříve předpokládalo, ale byla zde přítomna jako endemická nemoc.

Analýza též naznačila, že kmeny nalezené u veverek ve Velké Británii jsou součástí americké linie, která byla v 19. století zavlečena na Britské ostrovy, kde se následně rozšířila. To poukazuje na schopnost patogenu překračovat kontinenty, pravděpodobně prostřednictvím obchodu se zbožím.

„Právě začínáme odhalovat rozmanitost a globální pohyby tohoto nedávno identifikovaného patogenu,“ konstatoval pro zpravodajský portál Phys Nicolás Rascovan, který se na výzkumu též podílel.

Jednou z klíčových otázek, kterou studie otevírá, je původ Mycobacterium lepromatosis v Americe. Vědci zatím nemohou s jistotou říct, zda bakterie „přišla“ s prvními lidskými migracemi přes Beringův průliv, nebo zda se vyvinula v místních zvířecích hostitelích, jako jsou například právě veverky, a později se přenesla na člověka.

„Teorie, kterou preferuji, je, že bakterie mohla být přítomna u zvířat a později se adaptovala na lidské hostitele,“ doplnil Rascovan. Tato hypotéza by mohla vysvětlit, proč se nemoc šířila mezi původními obyvateli Ameriky ještě před kontaktem s Evropany.

Zajímavé je, že fyzické důkazy „amerického druhu lepry“ v kosterních pozůstatcích jsou vzácné. Na rozdíl od Mycobacterium leprae, které způsobuje charakteristické kostní léze, Mycobacterium lepromatosis zanechává jen málo viditelných stop.

Například v kanadských ostatcích byly nalezeny pouze neurčité léze na čelisti, které mohly být způsobeny i jinými onemocněními, a argentinské kostry nevykazovaly žádné známky lepry. To v minulosti ztěžovalo odhalování nemoci v archeologických nálezech.

Nová zjištění mění zažitý pohled na historii Ameriky. Je pravda, že příchod Evropanů přinesl do Nového světa řadu nových patogenů, které zdecimovaly původní obyvatelstvo, ale lepra jím zjevně nebyla.

„Tento výzkum nám poskytuje cenné informace o vývoji a diverzifikaci nemoci,“ uvedla Lopopolová. „Pomáhá nám lépe pochopit, jak infekční nemoci formovaly historii Severní, Střední a Jižní Ameriky.“

Studie též odhalila, že moderní kmeny Mycobacterium lepromatosis v Americe jsou geneticky velmi podobné těm starověkým, což svědčí o dlouhodobé přítomnosti této bakterie na kontinentu.

„Zdá se, že Mycobacterium lepromatosis postihuje cévy, zejména v nohách a chodidlech, na rozdíl od Mycobacterium leprae, která napadá hlavně nervy,“ dodal pro magazín New Scientist Xiang-Yang Han z Texaské university, který se svými kolegy druhého původce lepry v roce 2008 objevil.

To může pomoci lékařům lépe pochopit, jak se nemoc šíří a jak ji efektivněji léčit, zejména v oblastech, kde je stále problémem.