20 tisíc km za 17 tisíc let. Na jihu Ameriky byli první lidé ze severu Asie

Objev nedávno publikoval mezinárodní tým 48 vědců v prestižním vědeckém časopise Science. Prozkoumali 1537 vzorků celých genomů od 139 populací z jihu Ameriky a Eurasie. Byli tak schopni vytrasovat dávnou konkrétní migrační cestu, která začala v severní Asii –samozřejmě poté, co se tam úplně v prvopočátku dostali lidé z Afriky – a skončila v dnešní Argentině, která je považována za poslední hranici lidské migrace na Zemi.

Dříve se předpokládalo, že americký kontinent osídlily civilizace původem z jihu Asie. Časová linka se odhadovala na konec poslední doby ledové, tedy zhruba před 14 tisíci lety. Ale vědci z Nanyangské technologické univerzity (NTU) v Singapuru a tamního výzkumného centra pro environmentální inženýrství (SCELCE) přišli analýzou genů na zcela jinou hypotézu, kterou při zahájení projektu ani neočekávali.

Jednoduše řečeno se ukázalo, že předchůdci prvních obyvatel jihoamerického kontinentu tam dorazili postupně z oblastí severu Asie, a toto je tedy zatím nejdelší doložená konkrétní migrační trasa v historii lidstva.

Šéf celého projektu, profesor Stephan Schuster přirovnal zjištění k objevu Rosettské desky, tj. fragmentu staroegyptské kamenné stély se třemi variantami téhož nápisu, které umožnily v 19. století rozluštit egyptské hieroglyfy.

Výzkum je součást projektu GenomeAsia100K, který má za cíl sekvenovat na sto tisíc asijských genomů.

Přestože Asiaté tvoří přes polovinu lidské populace, jejich zastoupení ve výzkumech se doteď pohybovalo jen mezi 2-6 procenty, což způsobilo dosavadní zkreslení poznatků o historii lidstva.

Lidé ze středu a severu Asie z dnešní Čukotky přešli podle výzkumníků do Aljašky zhruba před 27 tisíci lety. Místo zvané Beringie (dnes Beringova úžina) bylo tehdy zamrzlé a nízká hladina oceánu umožňovala přejít mezi Asií a Amerikou suchou nohou. Využívaly toho skupiny souhrnně nazývané jako „Beringové“, mezi které patří i nám dobře známí Inuité, Korjakové a Čukčové. Právě ti jsou geneticky nejblíže domorodým Američanům.

Některé migrující skupiny se po přechodu na Aljašku vrátily zpět do Asie, některé tam zůstaly a další pokračovaly dál do „nové země“. Osídlit Severní Ameriku jim podle výzkumníků trvalo až do doby před 19 tisíci lety a do Jižní Ameriky se první lidé dostali před 14 až 10 tisíci lety.

To podporuje nejnovější hypotézy o osídlení Ameriky. Například tělo dívky nalezené archeology na Aljašce v roce 2013 ukázalo při genetické analýze příslušnost k dříve neznámé civilizaci amerických domorodců. A paleontologové zase mají objevy datované do doby před 23 000 a 21 000 lety (odkryli lidské stopy v jižním a středním Novém Mexiku).

Analýza mj. ukázala, že původní Jihoameričané se geneticky dají rozdělit jen do čtyř hlavních linií. Ty vznikly před zmiňovanými 14 až 10 tisíci lety podle toho, kam migrující civilizace v Jižní Americe zamířily. První kmen se usadil ve vysokých Andách, druhý v Amazonské nížině, třetí v pouštní oblasti Gran Chaco a poslední v Patagonii, chladné části Jižní Ameriky.

Jak vysvětlila docentka Hie Lim Kimová, právě to pak hrálo roli v konkrétní úpravě genetické informace. Například domorodci z And žili a dodnes žijí v horách ve výšce až pět tisíc metrů nad mořem, kde je vzduch řidší a do těla se plícemi dostává méně kyslíku. Obyvatelé těchto míst se však na podmínky adaptovali a v jejich tělech lze najít mutaci genu EPAS1 ke zlepšení transportu kyslíku.

Na druhou stranu vedla velmi dlouhá migrační vlna a izolovanost jihoamerických kmenů k tomu, že se snižovala genetická různorodost, a tedy schopnost lidského organismu bránit se rozličným patogenům a infekčním nákazám. Možná právě to stálo za tím, proč se o tisíce let později po kolonizaci Ameriky nebyli schopni tamní původní obyvatelé ubránit evropským virům, jako třeba neštovicím.

Objev je tedy důležitý i proto, že teď mohou vědci lépe prozkoumat a vysvětlit rozdíly v imunitních systémech jednotlivých populací na světě. Takto přesný genetický výzkum navíc může pomoci identifikovat markery, které jsou specifické pro některou etnickou skupinu, a pro ni lze pak vyvinout zacílené léky.