Oteplování může podpořit šíření houby, která je schopná nás „sežrat zevnitř“, varují vědci

Jak tento víkend napsala americká zpravodajská stanice CNN, odhaduje se, že plísňové infekce jako takové ročně zabijí asi 2,5 milionu lidí. Skutečné číslo však může být kvůli nedostatku dat i mnohem vyšší.

Tým vědců z britské Manchesterské univerzity použil počítačové simulace a modelování předpovědí, aby zmapoval potenciální budoucí šíření hub, a to konkrétně rodu Aspergillus (běžná skupina hub rozšířených po celém světě), které mohou způsobit aspergilózu. U pacientů se sníženou imunitou je aspergilóza život ohrožující onemocnění postihující především plíce.

Výzkumníci zjistili, že určité druhy kropidláků rozšíří svůj výskyt, jak se klimatická krize bude zhoršovat, do nových oblastí v Severní Americe, Evropě, Číně a Rusku. Jejich studie, která byla publikována tento měsíc, je momentálně v recenzním řízení.

Z mapek vytvořených na základě nové studie kupříkladu vyplývá, že většina našeho území zůstane ve druhé polovině tohoto století pro šíření a existenci vybraných druhů těchto hub vhodná, přičemž u druhu Aspergillus flavus (kropidlák žlutý) modely naznačují, že v druhé polovině století by pro něj mohly vzniknout vhodnější podmínky v oblasti jižních Čech a Šumavy.

„Houby jsou ve srovnání s viry a parazity poměrně málo prozkoumané, ale tyto mapy ukazují, že houbové patogeny pravděpodobně v budoucnu zasáhnou většinu světa,“ konstatoval jeden z autorů studie Norman van Rijn, výzkumník v oblasti změny klimatu a infekčních nemocí na Manchesterské univerzitě.

Zástupci rodu Aspergillus rostou jako drobná vlákna v půdách po celém světě. Stejně jako téměř všechny houby uvolňují obrovské množství mikroskopických spor, které se šíří vzduchem. Lidé spory vdechují, většina nemá zdravotní potíže – imunitní systém je odstraní.

Jiná situace však nastává u lidí s plicními onemocněními nebo s oslabenou imunitou – po transplantacích, onkologické léčbě či vážném průběhu infekcí. Pokud imunitní systém nedokáže spory zlikvidovat, houba „začne prorůstat do tkání a v podstatě vás, řekněme to na rovinu, začne požírat zevnitř“, upozornil van Rijn.

Smrtnost u aspergilózy je navíc podle něj velmi vysoká: pohybuje se mezi 20 a 40 procenty. Nemoc je také obtížně diagnostikovatelná. I proto, že příznaky jako horečka a kašel jsou běžné u mnoha jiných onemocnění. Plísňové patogeny jsou navíc čím dál více odolné vůči léčbě, podle van Rijna máme k dispozici pouze čtyři třídy protiplísňových léků.

Kropidlák žlutý, druh, který preferuje teplejší a tropické oblasti, by mohl rozšířit svůj výskyt o 16 procent, pokud lidé budou nadále ve velkém spalovat fosilní paliva, uvádí studie. Mohl by se rozšířit do Severní Ameriky, severní Číny a Ruska.

Je odolný vůči léčbě a může způsobit vážné infekce, stejně tak škody na plodinách, což představuje potenciální hrozbu pro potravinovou bezpečnost. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Aspergillus flavus v roce 2022 do kritické skupiny houbových patogenů kvůli jeho dopadu na veřejné zdraví a riziku rezistence na léčbu.

A třeba Aspergillus fumigatus (kropidlák zakouřený), který má raději mírné podnebí, se podle předpovědí badatelů bude šířit směrem k severnímu pólu, jak se planeta otepluje. Jeho výskyt by mohl vzrůst až o 77,5 procenta do roku 2100, což by mohlo vystavit riziku prý zhruba devět milionů lidí v Evropě.

Naopak teploty v některých regionech, včetně subsaharské Afriky, by mohly být tak vysoké, že přestanou být vhodné pro některé druhy rodu Aspergillus. To může přinést další problémy, protože houby zároveň hrají důležitou roli v ekosystémech, mj. při udržování zdravé půdy.

Kromě rozšíření výskytu by se s oteplujícím klimatem mohla u hub zvýšit také tolerance vůči vyšším teplotám, což by jim umožnilo lépe přežívat v lidském těle. Extrémní klimatické jevy jako sucha, záplavy a vlny veder mohou rovněž ovlivnit houby a pomoci jejich sporám šířit se na velké vzdálenosti.

„Nová studie oprávněně upozorňuje na hrozbu hub v našem přírodním prostředí a na to, jak jsme nepřipraveni na změny v jejich výskytu,“ okomentovala to Elaine Bignellová z Centra lékařské mykologie na Univerzitě v Exeteru v Británii, která se na výzkumu nepodílela. Zároveň upozornila, že zůstává mnoho nejistot a je nutné provést další výzkumy.

Navzdory smrtelné povaze aspergilózy chybí podle Justina Remaise z Kalifornské univerzity v Berkeley dostatek dat o tom, kde se patogen vyskytuje a kdo se jím nakazí. Remais vede studii více než 100 milionů pacientů v USA, která identifikovala přes 20 tisíc případů aspergilózy mezi lety 2013 a 2023. Počet případů podle něj roste každý rok asi o pět procent.

„Plísňové patogeny jsou stále běžnější a odolnější vůči léčbě a teprve začínáme chápat, jak k tomu přispívá změna klimatu,“ poznamenal.

Na závěr stojí za připomenutí, že byla nedávno objevena nová houba Aspergillus hubkae, pojmenovaná po českém odborníkovi Vítu Hubkovi, který se podílel na objevu desítek nových druhů kropidláků.