K debatě o zkrácení ZŠ a prodloužení školní docházky nejsou data, tvrdí zástupci učitelů

Podle spolku ale zatím dopad deváté třídy nikdo nevyhodnotil, debaty o jejím zrušení proto považuje za nekoncepční. Na prodloužení povinné školní docházky o studium střední školy se názory pedagogů různí.

Povinný devátý ročník ZŠ byl Česku zaveden v roce 1995 a od roku 2017 je povinné rovněž roční předškolní vzdělávání. Zajíčková, která je členkou poslaneckého školského výboru a předsedkyní podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení, na začátku března na sociálních sítích uvedla, že by chtěla prosadit zrušení devátých tříd a prodloužení docházky o dvouleté studium na úrovni střední školy.

Podle Učitelské platformy je nápad nesystémový. Členové organizace míní, že je potřeba se v českém školství soustředit na aktuální reformy.

Mazancová zmínila revize obsahu vzdělávání, záměr určit limit pro počet asistentů pedagoga ve školách, nedostatek pedagogů a školních psychologů. Tyto věci by se podle platformy měly nejprve vyřešit a až poté s konkrétní vizí připravovat nové změny ve vzdělávání.

Proti zrušení devátých tříd jsou také Unie školských asociací ČR CZESHA a organizace EDUin. Názory na povinnou středoškolskou výuku se různí. Předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček by s jejím zavedením nesouhlasil, naopak ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký by ji ocenil.

Tento nápad podpořila i členka Učitelské platformy Ivana Megová. „Jsem pro prodlužování délky povinného vzdělávání, hlavně všeobecného. Je ale nutné dodat data, z kterých poznáme, co dobrého či špatného přinesl povinný devátý či předškolní ročník,“ uvedla. Jiní členové Učitelské platformy jsou ale podle Mazancové proti.

Nyní je školní vzdělávání i s posledním ročníkem školky povinné deset let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník ZŠ. Pokud to nezvládne do svých 17 let, základní vzdělání nezíská.

O možném prodloužení povinné školní docházky diskutovala před třemi lety i vláda Andreje Babiše (ANO). Mělo to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Proti navrhované změně se tehdy postavilo ministerstvo školství.

Zajíčková označila za jeden z benefitů případné změny to, že ZŠ by se zrušením devátého ročníku uvolnily prostory a mohly by v nich vznikat přípravné třídy.

Mateřské školy by tak podle ní byly vyhrazené pouze pro děti ve věku od tří do šesti let. Nyní jsou v nich i děti s odkladem školní docházky, který má v ČR každé páté dítě, což je výrazně více než v jiných zemích. Počet dětí s odkladem navíc podle České školní inspekce postupně roste.