Článek
„Znalost dalších cizích jazyků je nejenom pro ekonomický, ale i jiný rozvoj země velmi důležitá,“ uvedla Nádvorníková, která je spoluautorkou projektu interaktivní mapy francouzštiny v České republice.
Na mnoha středních školách se pak další cizí jazyk nevyučuje a povinná je pouze angličtina. Omezení výuky na základních školách by tak vytvořilo část generace „dospělých lidí, kteří by se za celou školní docházku nesetkali s jiným cizím jazykem než s angličtinou“, dodala lingvistka, která minulý týden u příležitosti dne frankofonie převzala francouzský Národní řád za zásluhy.
Na Slovensku zrušen druhý jazyk na ZŠ v roce 2015
Nádvorníková poukazuje na zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde zrušili povinný další cizí jazyk na základních školách v roce 2015.
MŠMT: Školy dostanou víc času na prohlubování učiva. Dělení na základ a nadstavbu odpískáno
„Po této změně na Slovensku klesl počet žáků, kteří se na základní škole učí další cizí jazyk, o 30 procentních bodů. Úbytek navíc není distribuovaný rovnoměrně – např. na malých školách na venkově často výuka dalších cizích jazyků úplně zanikla,“ upozornila.
Je podle ní otázkou, jak mohou rodiče žáků tento zánik výuky kompenzovat, když placené jazykové kurzy jsou dostupné jen ve větších městech.
„Svědectví učitelů a ředitelů škol z praxe v Česku ukazuje, že vývoj by tu byl velmi podobný. Výuka dalších cizích jazyků, včetně němčiny, by navíc zanikla také v sociálně a ekonomicky slabších regionech, a to i když se nacházejí na hranicích s Německem. Rozdíly mezi jednotlivými kraji naší země by se tak ještě prohloubily,“ poznamenala.
Výuku cizích jazyků dnes činí jednoduššími a přitažlivějšími moderní technologie. Studenti si mohou např. díky nim psát nebo povídat přes video o svých zálibách jen v cizím jazyce.
Druhý cizí jazyk v ZŠ jen volitelný? Jazykáři nesouhlasí
„Žák se ve výuce dalšího cizího jazyka seznámí s jinou jazykovou a kulturní realitou. V okamžiku, kdy touto jazykovou výukou neprojde, tak se za celou školní docházku nesetká s žádným jazykem členské země Evropské unie. Jak chceme podporovat myšlenku jednoty EU, když si vytvoříme velkou skupinu dospělých, kteří se s realitou nikdy nesetkají?“ táže se Nádvorníková.
Proti dobrovolnosti výuky druhého cizího jazyka se staví i Kristýna Křížová, předsedkyně Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii. Cizí jazyky podle ní rozvíjejí osobnosti žáků a studentů, zlepšují jejich všeobecný rozhled i budoucí pracovní uplatnění.
„Učit se cizím jazykům může být klíčovým momentem na cestě k lepší budoucnosti. Osobní příběhy nemála studentů sekcí ukazují, že cizí jazyk, v tomto případě francouzština, otevřela žákovi šance vypracovat se z komplikovaného sociálního prostředí, a srovnala tak příležitosti na startovní čáře života,“ řekla Křížová pro ČTK.
Koncepci pro změny v tzv. rámcovém vzdělávacím programu (RVP) začali experti na ministerstvu školství připravovat v září 2021. Plán počítá i se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
Definitivně rozhodnuto každopádně ještě není, jak Nádvorníková uvedla pro Novinky. Jde samozřejmě i o jiné záležitosti – emoce v posledních týdnech třeba budí situace kolem plánů s hudební a výtvarnou výchovou.
Hudební a výtvarná výchova se rušit nemá, školy ale mají dostat větší možnost volby
Může se vám hodit na Firmy.cz: Jazykové kurzy, Jazykové služby, Jazykové školy