Na střední už z osmičky? Jitří to vášně

„Vyspělé vzdělávací systémy v Evropě mají povinnou školní docházku delší. Ale je to balíček opatření, který se týká celého regionálního školství od mateřské po střední školu,“ řekla Právu Zajíčková. Nyní je povinná školní docházka na ZŠ stanovena na devět let a povinný je i rok předškolní docházky, ať už v rámci mateřské školy, či třeba přípravných tříd ve školách základních.

Podle Balaše je návrh zkrátit devítiletku a navázat povinně dvěma roky SŠ studia legitimní. „Asi bychom ho měli diskutovat, ale je třeba vyřešit celou řadu problémů včetně návaznosti, protože to není jen zrušení devátých tříd,“ řekl Nově.

Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Marka Výborného se koaliční experti dohodli, že o námětu budou jednat. „Povedeme debatu i s ministerstvem školství, jaké všechny konsekvence to má. Byl by to zásadní zásah do školské soustavy i s právními dopady. Ale nemyslím si, že bychom to měli smést ze stolu,“ řekl Výborný.

„Tu myšlenku nevylučuji, ale myslím si, že to je špatně načasováno. Revize vzdělávacího programu finišuje a počítá se s devátou třídou,“ uvedla poslankyně Jana Berkovcová (ANO).

„Zásadní změny, které povedou ke zvýšení kvality především regionálního školství, jsou nezbytné a naše odborné týmy na nich pracují,“ citovala Nova premiéra Petra Fialu (ODS).

Jak nedávno poukázal analytik Demografického informačního centra Daniel Hůle, desetiletá povinná docházka je v EU běžná, ale třeba ve Finsku, jehož vzdělávací systém se obecně klade za vzor, je dvanáctiletá. Zahrnuje přípravku ve školách od šesti let, od sedmi let následuje šest let prvního stupně, navazují tři roky druhého stupně a pak dva roky na SŠ.

Dalším krokem by byla redukce oborů vyučovaných na středních školách, kterých je podle Zajíčkové kolem 280. Větší důraz by se měl klást na vše­obecné vzdělávání, a to zejména v prvním ročníku. Ve druhém ročníku už by se žák či student měl úžeji specializovat, takže na konci povinné školní docházky by měl větší šanci na uplatnění, než kdyby šel na trh práce jen s potvrzením o absolvování devítiletky. Zároveň by se měla zpružnit prostupnost mezi obory a typy středních škol, jako je tomu ve zmiňovaném Finsku.

„Budou se muset vytvořit podmínky, aby dítě mělo ještě prostor dozrát, více se vyprofilovat. A když se ukáže, že první směr není ideální, aby ho mohlo změnit,“ uvedla Zajíčková.

Většina znalců školství však nemá pro úpravy moc pochopení. „Většina dětí v 15 letech netuší, co bude dělat. V kombinaci s ne úplně zdravou strukturou SŠ děti ve 14 letech rozeženeme do toho, s čím si nevíme rady? V tom pozitivní efekt nevidím,“ řekl Právu konzultant centra EDUin Tomáš Feřtek.

Také podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce je třeba z dlouhodobého hlediska strukturu regionálního vzdělávání probrat, ale nastává příliš mnoho změn a další zásah by způsobil „zmatky“. Například se připravuje revize rámcových vzdělávacích programů, které s devátou třídou počítají. „Není to nic, co by nyní bylo směrodatné. Ale je třeba se podívat na celkový systém vzdělávání,“ řekl Právu.

Velmi skeptický je šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Diskutovat můžeme, ale nevidím na tom žádná pozitiva kromě plánované úspory 7,1 miliardy, která by prý měla zrušením devítek nastat,“ sdělil Právu.

Upozornil, že zrušením devátého ročníku by střední školy čelily dvojnásobnému náporu uchazečů, na což nejsou kapacity. Rovněž se mu nelíbí, že by se děti měly rozhodovat o své kariéře ještě o rok dřív. „A podle návrhu se mají rozhodovat až po prvním roce na SŠ, který obor chtějí dál. Všechny budou v prvním ročníku všeobecné školy a pak budou ty děti zase cirkulovat?“ divil se.

Podle něj už jsou nyní znalosti deváťáků tristní a dohánět je na SŠ by byla pro učitele nová zátěž. „A kdy budeme učit odbornost? To pak budeme muset o rok prodloužit vzdělávání na SŠ? Ale to se zase kapacitně nevejdeme,“ uvedl.