Hlavní obsah

Fotograf na Opavsku zachytil průlet ISS před prvním letošním měsíčním úplňkem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V pondělí 17. ledna nastal ve 23:48 SEČ první úplněk letošního roku, kterému se podle folkloru říkalo „vlčí“. V úzkém pásu v severních a východních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku tento úplněk ozvláštnil prchavý úkaz – přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na Opavsku k tomu došlo pouhých osm minut po úplňku, ve 23:56 hodin, a podařilo se to zachytit.

Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Silueta Mezinárodní vesmírné stanice před úplňkem 17. ledna 2022

Článek

„Pondělní úkaz, který byl zároveň jedním z úhlově nejmenších úplňků, šlo pozorovat jen krátce před půlnocí z přibližně 4,5 km širokého pásu, který se táhl přes české území od severozápadních hranic přes Ústí nad Labem až za Frýdlant nad Ostravicí, přičemž dále pokračoval na území Slovenska,“ informoval astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, který výše zveřejněný snímek úkazu pořídil.

Český astrofotograf zachytil Webbův teleskop ve vzdálenosti Měsíce

Věda a školy

Kosmická stanice byla vzdálena jen něco přes 460 kilometrů, díky čemuž její úhlová velikost dosahovala téměř 60 úhlových vteřin. To je prakticky největší úhlová velikost, při jaké můžeme z našeho území ISS pozorovat.

Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Silueta ISS před úplňkem 17. ledna 2022 v detailu

Méně než sekundu

Horálek se vydal na úkaz v pásu viditelnosti „číhat” na Opavsku, konkrétně severozápadně od Klokočova u Vítkova.

„Celý přelet trval necelou sekundu a z mnou vybraného místa pozorování nastal přesně ve 23:56:30 hodin, tedy necelé čtyři minuty před půlnocí,“ uvedl s tím, že podmínky nebyly ideální, jelikož i v čase krátce před inkriminovaným přeletem se na obloze ještě pohybovala protrhaná oblačnost.

ISS by mohla fungovat až do roku 2030

Věda a školy

Vyjasnilo se ale podle něj právě na úkaz. Orbitální komplex byl v tu chvíli od Horálka vzdálen přesně 463,23 kilometru, a protože se nacházel ve stínu Země, nebyl na obloze vůbec pozorovatelný. Přítomnost vesmírné stanice tak „odhalil“ až samotný Měsíc, před nímž se na okamžik objevila silueta ISS.

Foto: ISS Transit Finder

Pás pozorovatelnosti přeletu ISS před Měsícem v pondělí 17. ledna 2022 před půlnocí v rámci Česka a Slovenska

„V ruce jsem měl hodinky s přesným časem a v druhé svíral kabelovou spoušť vedoucí k aparátu upevněnému na teleobjektivu. Celá aparatura se nacházela na malé montáži, která kompenzovala pohyb zemské rotace, takže Měsíc byl stále v zorném poli. V okamžiku asi sekundu před očekávaným přeletem jsem spustil rychlé sekvenční snímání a jen doufal, že se na nějakém z rychle po sobě následujících záběrů objeví silueta stanice. A podařilo se!“ popsal fotograf celý proces.

Na snímku je tedy vidět jak zvrásněný měsíční povrch jen osm minut po fázi úplňku, tak silueta kosmické stanice i se solárními panely.

Astrofotograf vytvořil mimořádně detailní snímek Měsíce. Vidíme každý kráter

Věda a školy

Zachytit přelet Mezinárodní vesmírné stanice před Měsícem není mezi astrofotografy nic nového. Takový úkaz se může odehrát na našem území i několikrát denně, avšak zdaleka ne vždy se k jeho zachycení naskytnou vhodné podmínky.

Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Přiblížený snímek ISS před Měsícem

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám