Rozhodnutí soudce v kauze Čapí hnízdo bylo unikátní a nezvykle otevřené, zní z justice

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry není nic neobvyklého, když se soud prvního stupně musí řídit názorem vyššího soudu, i když s ním nesouhlasí. Obvykle se to ale týká hlavně výkladu práva, nikoli samotného posuzování důkazů.

„Určitě se stávalo, že soud prvního stupně musel poslechnout právní názor soudu odvolacího, nejvyššího nebo například ústavního, a to přesto, že s tím výkladem nesouhlasil. Ale to je přímo v zákoně napsáno, že právním názorem vyššího soudu je vázán soud nižší,“ uvedl Vávra.

Za unikátní označuje především to, že se spor v kauze Čapí hnízdo netýkal jen výkladu práva. „Tady je ta situace unikátní v tom, že ta vázanost nesměřuje k právnímu názoru, ale k hodnocení důkazů. Což se doposud vykládalo tak, že v tom má soud prvního stupně volné pole působnosti. Proto je to unikátní,“ dodal.

Šott řekl v odůvodnění svého rozhodnutí, kterým v pondělí v kauze Čapí hnízdo potrestal podmínkou exporadkyni premiéra Andreje Babiše a nynější europoslankyni Janu Nagyovou, že podle jeho přesvědčení v případu nadále převažují pochybnosti, jenže soud musel vinu určit tak, jak mu to dříve nařídil odvolací Vrchní soud v Praze.

Jiný názor nižší instance by podle Vávry bylo možné v minulosti najít, většinou však šlo právě o rozdílný výklad práva. „Soudce je vázán dvěma věcmi: svým vědomím, resp. svědomím a zákonem. Vázanost zákonem vychází z toho, že musí respektovat rozhodnutí vyšší instance,“ doplnil Vávra.

Podobně situaci hodnotí také advokát Jan Černý. Podle něj se stává, že soud nižší instance v odůvodnění uvede nesouhlas s názorem odvolacího soudu. Soudce Šott to ale podle něj formuloval nezvykle upřímně.

„Z mých zkušeností to předsedové senátu prvního stupně říkají opatrněji. Tady to soudce Šott řekl poměrně otevřeně a já to považuji za statečnost,“ uvedl Černý.

Zároveň ale dodává, že Šott v dané situaci neměl příliš prostoru postupovat jinak. „To, že odvolací soud, v tomto případě vrchní soud, má jiný právní názor, se prostě stává. A to, že se první stupeň musí řídit názorem odvolacího soudu, je dáno zákonem,“ řekl.

Také bývalý šéf středočeských vyšetřovatelů a současný advokát Josef Doucha připomíná, že nesouhlas soudu nižší instance s rozhodnutím vyšší instance není sám o sobě výjimečný. „Stává se, že soud nižší instance s rozhodnutím vyšší instance nesouhlasí. Nakonec ale musí zohlednit názor odvolacího soudu, i když s ním nesouhlasí,“ uvedl Doucha.

Šott v kauze rozhodoval potřetí, dvakrát rozhodl o zproštění obžaloby, což vrchní soud vždy zrušil.