Američané chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor

Server Politico informoval, že prozatímní ředitel NASA a ministr dopravy Sean Duffy plány vesmírné agentury týkající se jaderného reaktoru zveřejní tento týden.

Dokumenty, které server viděl, počítají s tím, že NASA bude poptávat návrhy na jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů, který by byl připraven ke startu do roku 2030.

Termín je podle Politica stanoven i s ohledem na to, že kolem roku 2030 chce na Měsíc svého prvního astronauta vyslat Čína. Peking spolu s Moskvou také letos v květnu oznámily, že by do roku 2035 na Měsíci chtěly vystavět automatizovanou jadernou elektrárnu.

„Abychom mohli tuto klíčovou technologii náležitě rozvíjet tak, aby podporovala budoucí lunární ekonomiku, výrobu energie s vysokým výkonem na Marsu a posílila naši národní bezpečnost ve vesmíru, je nezbytné, aby agentura postupovala rychle,“ napsal podle listu The New York Times Duffy zaměstnancům NASA.

BBC News ve svém článku poznamenal, že reaktor o výkonu 100 kilowattů je poměrně malý, a srovnává ho s typickou větrnou turbínou umístěnou na pevnině o výkonu dva až tři megawatty.

Řada vědců je přesvědčena, že jaderná elektrárna je nejlepší cestou, jak zajistit stabilní dodávky elektřiny na Měsíci, kde získávání energie ze Slunce komplikuje fakt, že se zhruba dvoutýdenní období světla střídají se stejně dlouhými obdobími tmy.

„Jaderná energie není jenom žádoucí, je nevyhnutelná,“ tvrdí například Sungwoo Lim z univerzity v britském Surrey. Jeho kolega Lionel Wilson z univerzity v Lancasteru je přesvědčen o tom, že je technicky možné na Měsíc v daném časovém horizontu umístit jaderný reaktor za předpokladu, že se na projekt vyčlení dost peněz.

Podle BBC ale zároveň Duffyho pokyn přichází jako překvapení – poté, co administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa oznámila škrty rozpočtu NASA na rok 2026 na úrovni 24 procent. Týkat se budou třeba i programu, jehož cílem je na Zemi dopravovat materiály z Marsu.

Někteří vědci mají obavu, že Duffyho plánované oznámení je motivováno především politicky. „Zdá se, že se vracíme do doby prvního vesmírného závodu, což je z vědeckého pohledu trochu zklamáním a zároveň důvodem ke znepokojení,“ poznamenal Simeon Barber z britské Open University.

Domnívá se, že když někdo na Měsíci postaví jaderný reaktor nebo jakoukoli základnu, může pak tvrdit, že okolo musí existovat bezpečnostní zóna, protože je to jeho majetek. To pak podle něj může být podobné jako tvářit se, že ona část Měsíce patří někomu konkrétnímu a nikdo jiný tam nemůže.