Článek
Saská pevnost Königstein nedaleko Pirny, velmi dobře známá návštěvníkům z Česka, se vrátí o víkendu v historii o téměř čtyři sta let zpátky.
Ocitneme se v průběhu třicetileté války (1618-1648), kdy se pod pevností usídlila švédská vojska na svém tažení směrem do Čech. A protože naším strojem času lze dějiny také měnit, tentokrát Švédové na Königstein zaútočí. Válka to byla velmi krvavá, v bitvách padlo mnoho vojáků, země zůstávaly vyrabovány a vypáleny. Proslulou epizodou je magdeburský masakr.
Nepřítele nešetřete, on by to také neudělal!
Povel k útoku bude vydán v sobotu i v neděli ve 14 hodin. Na pevnostní plošině bude zbudován polní tábor, kde se bude společně tábořit a cvičit v boji. Vojáci rovněž ukážou, jak dovedou zacházet s kordy a šavlemi.
Uvidíte tu staré řemeslnické dovednosti, přípravu pokrmů na ohništi, felčaři starajícího se o zraněné i historické technologie výroby a opravy vozů a zbraní.
Stačila rána a bylo po bitvě
Ve skutečnosti bylo vše a úplně jinak: Na Königsteinu nikdy k žádnému švédskému obléhání nedošlo. Tato pevnost nebyla nikdy dobyta a je tudíž dodnes považována za nedobytnou. Švédové se tu v blízkosti sice v roce 1639 skutečně utábořili, ale poté, co z pevnosti zazněl jeden jediný výstřel z kanónu, se k útoku neodvážili.
Jako každý rok dorazí na Königstein skupiny historického šermu z Německa a Nizozemska.
Válčit bude asi 300 mužů ze 14 skupin historického šermu. Pevnost Königstein, česky Králův kámen, získala své jméno za českého krále Václava I. Ve středověku stál na tomto místě hrad, který náležel k českému království.
První písemná zmínka o Königsteinu pochází z roku 1241, kdy zde král Václav I. zpečetil tzv. Hornolužickou hraniční listinu "in lapide regis" tj. "na králově kameni". V této listině byly vytyčeny hranice mezi Horní Lužicí, Míšeňskou nížinou a děčínským územím.