Článek
Letecké muzeum Metoděje Vlacha je pojmenováno po mladoboleslavském průkopníkovi Metoději Vlachovi, který jako první Čech sestrojil letadlo vlastní konstrukce, poháněné automobilovým motorem, a sám na něm v roce 1912 vzlétl.
Metoděj Vlach (* 6. července 1887 - † 8. února 1957) se narodil v Říkovicích u Přerova. Po vystudování Průmyslové školy strojnické v Přerově a praxi v Mariboru a ve Štýrském Hradci nastoupil v roce 1908 jako přední montér automobilových motorů u firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi.
Za firmu se zúčastňoval automobilových závodů jako jezdec ve Francii i Rakousku-Uhersku (například v tehdy populárním Semmeringu). Laurina a Klementa opustil v roce 1922 jako mistr nástrojárny.
V roce 1909 začal stavět své první letadlo. Byl to dvouplošník na lyžích s rozpětím sedmi metrů a s nosnou plochou 16 metrů čtverečných. Tento stroj nedokončil, protože nesehnal vhodný motor. Teprve s třetím letounem mohl slavit úspěch. Po dokončení byl vystaven na Mladoboleslavské krajinské výstavě v roce 1912, kde obdržel zlatou medaili.
Dne 8. listopadu let proběhl podle vlastních Vlachových slov takto: „Po 70 až 80 metrech rozběhu jemným působením na výškové kormidlo vzneslo se letadlo bez nejmenšího výkyvu neb porušení rovnováhy ať podélné či příčné. Poněvadž jsem létat neuměl, přistával jsem originálně – vypnul jsem motor a počkal, až si stroj sedne, bez zásahu kormidel. Přistávat pomocí kormidel jsem se neodvážil. Téhož dne jsem letěl ještě šestkrát. Rychloměr vlastní výroby, ověřený na automobilu, ukazoval za letu rychlost 100 km/hod.“
Úspěšné létání nad mladoboleslavským cvičištěm bylo přerušeno až v létě roku 1914. Vypukla první světová válka a veškeré civilní létání bylo úředně zakázáno. Vlach se po válce již k létání nevrátil a věnoval se vývoji obráběcích strojů.
Muzeum Metoděje Vlacha je koncipováno jako živé – návštěvníci vidí nejen exponáty v prostorách muzea, ale mohou prožít na vlastní kůži přípravy k letu od tankování, přes údržbu, opravy až po živé starty na letištní ploše. Nechybějí ani letecké simulátory. Lákadlem je určitě i vyhlídková věž.
V muzeu je vystaveno 25 letadel, která jsou většinou plně funkční. Součástí expozice je také výstava leteckých motorů a dalších předmětů souvisejících s letectvím. Mezi funkčními letadly jsou např. americký letounek z roku 1930 Aeronca C2, německý dvoumístný cvičný akrobatický dvouplošník Bücker Bü 131 Jungmann, letoun Fieseler FI 156 Storch, který osvobodil Mussoliniho z vězení v Gran Sasso, školní letoun české pilotky Boženy Láglerové – Grade, sovětský dvouplošník Polikarpov PO-2, prototyp výcvikového letounu Přikryl-Blecha PB-6, ale také rozestavěný německý stíhací jednoplošník Fokker D.VIII…
Největším lákadlem je první české letadlo Metoděje Vlacha.
Pohled do výstavní haly.
Z ochozu vidíte řadu letounů.
Ve vitrínách lze vidět i vybavení pilotů.