Článek
Praktičtí lékaři budou více zohledňovat věk pacientů a tomu přizpůsobovat individuálně obsah prohlídky.
Hlavní změna spočívá v tom, že budou lidé častěji podstupovat různá laboratorní vyšetření, díky nimž se lékař včas dozví o rozbíhajících se problémech. Zvlášť pokud jde o chronická onemocnění, jako jsou vysoký tlak, kardiovaskulární nemoci, cukrovka nebo třeba onemocnění ledvin.
Velký důraz se bude nově klást u dospělých osob na včasný záchyt rakoviny nebo rizikových faktorů, které mohou k rozvoji časem přispět. Jak opakovaně Novinky popsaly, počty onkologicky nemocných v Česku dynamicky rostou, naštěstí se ale přes screeningové programy daří odhalit je v časné fázi a léčit.
Hlavní novinkou bude ale „plán léčby“. Ministerstvo to označuje za „nejdůležitější součást preventivní prohlídky“.
Lékař nově – v návaznosti na zjištění z preventivní prohlídky – zhodnotí pacientův fyzický stav a laboratorní výsledky, vyhodnotí, nakolik u něj hrozí rozvoj metabolických či kardiovaskulárních chorob, a navrhne podle toho další léčebný postup.
Nemělo by jít tedy jen o zjištění stavu, ale i návrh toho, jak rozvoji onemocnění předejít (třeba i očkováním, například u HPV), případně je začít pomalu léčit.
Zhodnotí nově „křehkost“
U seniorů, tedy osob starších 65 let, bude obsah prohlídky jiný.
Větší důraz mají klást praktičtí lékaři u pacientů ve věku 65 až 74 let na zhodnocení funkčního stavu a podchytit křehkost u geriatrických pacientů. Soustředit se mají také na to, aby u nich chronická onemocnění stabilizovali.
„Preventivní prohlídka může pomoci oddálit ztrátu soběstačnosti a potřebu sociální nebo ošetřovatelské podpory,“ píše resort v odůvodnění vyhlášky.
U pacientů ve věku 75 až 85 let musí křehkost (fragilitu) cíleně hodnotit, stejně jako to, nakolik hrozí u dané osoby riziko pádu, poruchy paměti a vnímání nebo podvýživa a vzájemné křížení se léků, kterých v takovém věku berou pacienti čím dál víc. K těm nejstarším pacientům by pak lékaři měli přistupovat už individuálně, snažit se dopřát jim co nejkvalitnější závěr života. I s ohledem na přání jejich nebo rodiny.
„Preventivní prohlídka má sloužit k podpoře autonomie, koordinaci péče a případně i k plánování paliativního přístupu,“ píše ministerstvo.
Nárok na tuto prohlídku má každý dospělý Čech jednou za dva roky. Zhruba 40 procent obyvatel na ni ale nechodí.
Očkování u dětí
Vyhláška upravuje drobně i pokyny týkající se preventivních prohlídek u dětí.
Například ukládá lékařům, aby zkontrolovali očkování u dítěte, případě ta chybějící – povinná ze zákona – doplnili a poučili rodiče o dalších doporučených očkováních, včetně těch, na která přispívá pojišťovna.
Doporučovat i očkování jako je třeba proti HPV, dosud praktici nemuseli, byť to mnozí dělají.
Vyhláška nově lékařům ukládá také to, aby poučili ženy o péči o „novorozence ve zdraví i nemoci“ a řekli jim základy manipulace s novorozencem.
Nově budou dětští praktici u dětí od 6 do 12 měsíců a dalších rizikových dětských pacientů dělat vyšetření zraku kvůli včasnému záchytu očních vad.
Se změnami se počítá od ledna 2026. V polovině července skončí termín pro podávání připomínek a poté ministerstvo vyhlášku vydá.
