Článek
V pondělí byl popraven Mohammad Amin Madavi Šajesteh, který byl ve vězení od roku 2023. Oběsili ho za zpravodajskou spolupráci s Izraelem, napsal web Iran Wire. V neděli byl oběšen Madžíd Mosajebi, který byl odsouzen za poskytování informací izraelské tajné služeb Mossad, a ještě před ním byl z podobných důvodů popraven Ismail Fakri.
Web Iran Human Rights uvedl minulý týden, že bylo zadrženo 223 lidí. Vycházel z informací íránských médií o jednotlivých případech zadržení. Norská nezisková společnost Hengaw Organisation for Human Rights uvedla, že zadržených je nejméně 530. Lidé byli zadrženi v 27 z třiceti íránských provincií.
Revoluční gardy v úterý oznámily, že byl zadržen Evropan, který do země přicestoval jako turista a prováděl špionáž „citlivých a vojenských“ zařízení. Zadržen byl v provincii Hormuzgán. Další neziskovka Hrana oznámila, že 206 osob bylo zadrženo za aktivity na internetu, uvedla francouzská stanice France Info.
Osudy všech zadržených jsou v ohrožení, neboť šéf íránské justice Gholam Hosein Mohseni Edžei v sobotu vyzval, aby ti, kdo kolaborují s Izraelem, čelili trestu „jak nejrychleji to bude možné“.
„Pokud se prokážou zrádné činy obžalovaných, budou okamžitě čelit tvrdému trestu. Nebude žádná schovívavost a ústupky,“ řekl.
Hned druhý den poté, co Izrael zahájil útoky na Írán, bylo zadrženo 16 lidí kvůli „propagandistickým aktivitám proti systému a snižování statutu mučedníků šířením fám“, uvedly úřady podle webu Iran Wire. Tito lidé se pokoušeli „narušit psychologickou bezpečnost společnosti“, když na sociálních sítích „šířili lži a nepravdivý obsah“, i když tu spíše narušily samotné izraelské údery a neschopnost Íránu se jim bránit a zvládat situaci, takže mučedníků, tedy padlých, byly stovky.
Do pátrání po možných špionech jsou podle norské neziskovky zapojeny velké počty lidí, zejména členů polovojenské organizace Basídž napojené na revoluční gardy. Většinu jsou zadrženi za bagatelní činy, jako je způsobení požáru nebo podezřelé chování nedaleko vojenských základen.
V Íránu operují izraelské tajné služby
Špiónománie však není neopodstatněná. Ještě před zahájením úderů 13. června se izraelští špióni dostali do horních pater íránského vedení. Příslušníci speciálních sil pak byli schopni přímo z území Íránu vypouštět drony. Izrael dokázal vystopovat pohyb a místa pobytu předních jaderných vědců a vysokých vojenských představitelů.
Odpůrci režimu jsou skupinou, z níž Mossad rekrutuje v Íránu své spolupracovníky.
O schopnostech izraelské špionážní sítě v Íránu svědčí i tom, že se Izraelcům v červenci 2024 v Teheránu v hotelu Revolučních gard podařilo spáchat úspěšný atentát na tehdejšího politického vůdce palestinského hnutí Hamás Ismaíla Haníju.
Kumulace úspěšných izraelských zpravodajských operací vyvolala podle historik z Bruselu Jonathana Pirona specializujícího se na Írán „určitou paranoiu v íránských úřadech“.
Během konfliktu si „íránský režim pohrává s touto paranoiou a využívá současné situace k zásahům proti každému, koho považuje za oponenta“. Činí tak ve jménu obrany země.
Protože 12denní válka odhalila slabost Íránu, oslabený režim ajatolláhů se snaží hrát nejen na notu vlastenectví, ale bojem proti cizím agentům zastrašit vlastní obyvatele, aby se nestavěli proti současnému vedení. Podobně postupovala řada diktatur, třeba i komunistická po roce 1948 v ČSR.
