Článek
Jen za letošní první čtvrtletí skončilo hospodaření obcí a krajů v plusu 36,2 miliardy korun. Za celý loňský rok to bylo 52 miliard. Vláda naproti tomu loni hospodařila s deficitem 271 miliard, letos má být schodek státního rozpočtu o 30 miliard nižší. Jen na úrocích z půjček loni stát zaplatil přes 88 miliard, letos to může být ještě o deset miliard víc.
Samosprávám přitom zůstávají přebytky přesahující 400 miliard korun. Leží ale na běžných účtech České národní banky, nebo častěji s nižším úročením u komerčních bank, a nijak zvlášť se nezhodnocují. „Zejména menší obce mají z ukládání peněz omezené výnosy,“ konstatuje čerstvá analýza společnosti PAQ Research.
Řešení Stanjura zmiňuje už od loňska. Obce a kraje láká k využívání výhodnějších účtů u ČNB nastavených tak, že z nich může těžit i státní rozpočet. Peníze na účtech patří samosprávám, úročí se ale vyšší sazbou a stát s nimi může hospodařit. Nemusí si proto tolik půjčovat na trzích a zároveň si tím může snížit náklady na splácení státního dluhu.
Není ale jasné, zda se plán má opírat pouze o účty v ČNB, nebo zda chce Stanjura model financování změnit razantněji.
Ministerstvo financí se vyjadřuje neurčitě. „Obce by měly ve středně a dlouhodobém horizontu aktivně využívat prostředky svého provozního salda a neměly by peníze dlouhodobě kumulovat na účtech, kde občanům nepřinášejí žádný užitek,“ sdělil Novinkám mluvčí úřadu Stefan Fous.
Nic bližšího neví ani oslovení zástupci samospráv. „Dosud jsme s ministrem konkrétní podrobnosti neprobírali a nemáme informace o připravovaných podmínkách,“ prohlásila mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Peníze u ČNB, nebo u komerčních bank?
Ekonomové se shodují, že efektivnější využití rezerv na účtech obcí a krajů představuje krok správným směrem. „Už při využití produktů, které mají dnes od ČNB, by se poslední rok daly ušetřit jednotky miliard,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Stuchlík.
Uložení peněz u centrální banky navíc odstraní riziko opakování scénáře Sberbank, upozorňují analytici. Česká pobočka ruské banky se ocitla v problémech po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. ČNB jí odebrala licenci a soud banku poslal do konkurzu. Samosprávy přišly o pět miliard korun, které u ní měly uložené.
V současné době mají obce i kraje automaticky účet u ČNB, na který jim přicházejí příjmy z daní. Je však neúročený a navíc zpoplatněný, proto si z něj peníze převádějí do komerčních bank, kde dostanou lepší podmínky.
Využít přitom mohou centrální banku. „Běžný i termínovaný účet u ČNB nabízí úročení mezi 3,1 a 3,5 procenta ročně. To je více než u většiny komerčních bank v zemi,“ zdůraznil analytik Národní rozpočtové rady Roman Kalabiška. „Každá sedmá obec dokonce neúročí své peníze vůbec, všechno mají na běžných účtech či v hotovosti,“ dodal.
Zatím však zmiňovaná možnost představitele samospráv nepřitahuje. Z více než šesti tisíc obcí a 14 krajů má výhodnější účet u centrální banky pouze 400, uvádí ČNB. Uloženo je na nich 17,95 miliardy korun. Ministerstvo financí přesto Novinkám sdělilo, že se zájem obcí postupně zvyšuje.
V ČNB zůstává jen zlomek peněz obcí
Samosprávy mohou využívat termínované účty státní pokladny, které jsou vedeny u České národní banky.
Podle Národní rozpočtové rady mělo na konci loňského roku u ČNB uloženo peníze pouhých 37 obcí s více než třemi tisíci obyvateli a jeden kraj, a to v celkové výši 8,8 miliardy korun.
Ke stejnému datu přitom „volná“ hotovost všech obcí a krajů činila celkem 455,4 miliardy Kč.
Předsedkyně Svazu místních samospráv Eliška Olšáková uznává, že nabídka krátkodobých termínovaných vkladů u ČNB může být pro obce zajímavá.
„Na bankovním trhu ale mohou narazit na výhodnější nabídky, zvláště pokud služby určité banky využívají dlouhodobě,“ řekla Novinkám. Upozornila také na potřebu obcí mít peníze k dispozici operativně. Například při žádostech o dotace, kdy musí chystané projekty spolufinancovat.
„Za vedení účtu v korunách si ČNB účtuje poplatek 10 korun za měsíc, za odchozí platbu z internetového bankovnictví 1,80 a za příchozí platbu 0,80 koruny. Nejde o velké částky, ale vzhledem k tomu, že účet u centrální banky mají obce zřízený povinně, působí tyto poplatky absurdně,“ podotkla Olšáková.
