Hlavní obsah

Impozantní kostel v podobě bible stojí v polském Zhořelci

Novinky, Milan Turek
Aktualizováno

V létě 1945 bylo v Postupimských dohodách rozhodnuto o připojení východní části města na pravém břehu řeky k Polsku. Z německého předměstí města Görlitz se tak stal polský Zgorzelec (Zhořelec). Nejkrásnější historická část města je oddělena a Poláci začínají budovat své město. Řeka se stala nepřekročitelnou hranicí.

Foto: Milan Turek

Kostel sv. Josefa v polském Zgorzelcu připomíná knihu, v sakrálním pojetí představuje Bibli

Článek

Po vzniku Německé demokratické republiky a rozdělení města Görlitz byla 6. července 1950 v budově zhořeleckého kulturního domu podepsána smlouva mezi PLR a NDR o stanovení "Hranice míru a přátelství na Lužické Nise".

Avšak dlouho nebylo možné řeku překročit. V obou městech docházelo k výraznému přílivu emigrantů. Němci odcházeli do Görlitzu a do polského Zgorzelce vedle nových polských občanů se na přelomu 40. a 50. let ve městě usídlily tisíce Řeků a Makedonců pronásledovaných v jejich vlasti za politická přesvědčení.

V poválečné historii polského města bylo zlomovým okamžikem zahájení výstavby energetických závodů v Turowě. Vztahy energetických firem existovaly mezi polskými a německými firmami již dříve, ale polská strana začala budovat svou energetickou základnu.

Dlouhodobé a stále i dnes rozpačité kontakty města s německým Görlitz vyústily 5. května 1998 do společné proklamace Evropského města - v budoucnu má vzniknout jeden městský organismus ležící na obou březích Lužické Nisy. Poláci zůstali chudým předměstím s problémy se zaměstnáním, zásobováním a tvorbou vlastního města.

Značná část obyvatel Zhořelce je příslušníky římsko-katolické církve, emigranti z Řecka - Makedonie mají ve městě komunitu starořecké ortodoxní církve. Zhořelečtí protestanti mají své centrum v Lubani, malá část obyvatel jsou baptisté, jehovisté a část letničtí. Zhořelci zůstala po německých občanech řada duchovních památek, přesto však vznikají nové, typicky polské. 

V roce 1981 byl vybudován dvojitý kostel sv. Josefa. Impozantní stavba má velký horní chrám a dolní, menší část je kaple sv. Barbary. Kaple je běžně přístupná, kostel v době bohoslužeb a svátků. Nádherná architektura má připomínat bibli a věž se zvonem je situována mimo objekt. Kostel má vyřešenou i parkovou úpravu a možnosti parkování automobilů. Byl vysvěcen v roce 1983.

Nejmladší církevní stavbou je kostel sv. Hedviky slezské, dokončený v roce 2009 na východě města, poblíž průmyslové zóny. U vstupní brány je umístěna socha polského papeže Jana Pavla II. Papež stojí na skále, což by mohlo připomínat Kristovo předání žezla k vládnutí nad církví prvnímu papežovi apoštolu Petrovi: „Ty jsi Petr, to je skále a na té skále vzdělám církev svou.“ 

Na místě kostela Milostné Matky Boží vzniká nový farní kostel. U nádraží je původní německý kostel slavného misionáře sv. Bonifáce a protestantský kostel sv. Jana. Obnovovány nebo udržovány jsou i hřbitovy a památná místa, jedním z nich je hřbitov se třemi tisíci hroby vojáků II. polské armády. Každý hrob má svůj kříž. Pamětní desku zde má také 47 328 vězňů koncentračního tábora.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám