Článek
„Studie analyzuje migrační situaci v České republice a ukazuje, že migrace může být nositelem pozitivních hodnot, pokud využijeme její rozvojový potenciál. Slovo migrace se, po takzvané uprchlické krizi, stalo v českém kontextu slovem výbušným, spojeným se strachem a pocitem ohrožení. Pro udržení ekonomického růstu navyšuje česká vláda již několik let kvóty na příjem zahraničních pracovníků. Pracovní migranti často investují nemalé prostředky, a dlouho čekají na vyřízení příslušných povolení, aby mohli jít za svým snem a lépe tak zabezpečit sebe a svou rodinu. Jejich cíl je stejný jako cíl nás všech: důstojný život s dostatkem příležitostí pro celkový rozvoj sebe a svých blízkých. Migrace je nedílnou součástí dnešního globalizovaného světa a nelze ji přehlížet a předstírat, že se nás netýká a že ji ze svých životů můžeme vytěsnit. Náš společný domov, planeta Země, a všechny současné globální výzvy, vyžadují plnou pozornost a zapojení každého z nás,“ říká Klára Boumová, migrační koordinátorka Charity Česká republika.
Při příležitosti vydání odborné studie Tomáše Jungwirtha Cesty k prosperitě uspořádala Charita Česká republika ve středu v Akademickém konferenčním centru dvě panelové diskuze.
První panel byl tematicky zaměřen na pracovní podmínky cizinců žijících v České republice. Nejen o tom, jak zajistit důstojnou práci pro všechny, diskutovali novinářka Saša Uhlová, Alena Fendrychová z Diakonie ČCE a Klára Zachová z Diecézní charity Plzeň.
V navazujícím panelu se novinářka Petra Procházková, Jan Schroth z mezivládní organizace IOM a předseda Social Watch ČR, Tomáš Tožička, zaměřili na problematiku, jak migrace ovlivňuje země původu migrantů, s ohledem na skutečnosti zpětné podpory, například zasílání finančních prostředků rodinám migrantů, a přispívá tak k rozvoji důstojných životních podmínek i v zemích původu migrantů.
„V globalizované ekonomice se i nadále budeme potkávat s tím, že lidé migrují za prací. Ve světě nerovností budou vždy země, ve kterých bude mnohem nižší životní úroveň než v jiných zemích, a tudíž se vždy najdou lidé, kteří budou ochotní odjet do jiné země, a tam pracovat mnoho hodin, a za špatných pracovních podmínek. Zároveň je ale přítomnost takových pracovníků jednoznačně faktorem, přispívajícím ke zhoršování pracovních podmínek všech zaměstnanců. Je třeba stále více otevírat společenské debaty o tom, jak přesně fungují mechanismy na pracovišti, které souvisejí s vyšším podílem zahraničních pracovníků, a vedou ke špatným vztahům v kolektivu, špatným pracovním podmínkám nebo dokonce šikaně na pracovišti. Zároveň ovšem tak, aniž bychom podlehli zjedodušování a předsudkům vůči pracovním migrantům,“ zmínila novinářka Saša Uhlová, známá tvář dokumentu Hranice práce a autorka knihy Hrdinové kapitalistické práce.
Studie vychází v edici Common Home, v rámci společného projektu dvanácti evropských charitních organizací - MIND (Migration. Interconnectedness. Development), financovaného Evropskou unií.