Hlavní obsah

Český ráj nabízí unikátní koncentraci skalních měst, věží a pískovcových údolí

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Je neuvěřitelné, co dokázala příroda vytvořit na tak malém kousku území. Trvalo jí to milióny let, než se skalní bloky rozvolnily, obrousily, rozpadly a vytvořily díla, před kterými stojíme v němém úžasu. Vysoké věže, úzké „myší díry“, jeskyně, okna, pískovcová údolí. To vše nabízí oblast nazvaná Český ráj.

Foto: Sdružení Český ráj

Prachovské skály

Článek

K tomu rybníky, v nichž se odrážejí bílá oblaka, lidová architektura roubenek. Skály svými labyrinty a zvláštními tvary podněcovaly lidskou fantazii. Kde jinde by měla být brána pekelná než uprostřed děsivých skal.

Skály byly značně zarostlé, přesto se o nich vědělo. Na Broumovsku k jejich opravdovému objevení a zpřístupnění pomohly požáry.

Pomohla šlechta

Skalní města Českého ráje sloužila za válečných konfliktů jako útočiště, zpřístupnění pak bylo programové. S turismem, později masovým, začali majitelé hradu Valdštejn Aehrenthalové. Hrad romanticky upravili, nechali zbudovat výhledovou lávku na Troskách, rozšířili Myší díru u Hrubé skály, spolubudovali lázně Sedmihorky, upravili turistické trasy… To vše za peníze od eráru stržené při protinapoleonských válkách.

Největšími skalními městy jsou Hruboskalsko a Prachovské skály poblíž Jičína. Centrální části Hruboskalska, kde se nejvíc leze, se říká Skalák. Najdete tu vysoké solitérní věže, lezci jich napočítali na 400, nejznámější je Kapelník, skvostný výhled je z Mariánské vyhlídky, jsou tu i nádherné hluboké rokle.

Proč bychom se báli na Prachovské skály...

Prachovské skály jsou chráněny od roku 1933, nazývají se „kolébkou českého horolezectví”, nejznámějším útvarem je Jehla. V roce 1813 je navštívil císař František I. při setkání protinapoleonské koalice v Jičíně. Panovníka městem nesli na nosítkách, některá místa rozšiřovali. Proslulá je Císařská chodba. Stezky pomáhali po první válce budovat jičínští ženisté.

Známé Drábské světničky

Dalšími skalními městy jsou útvary na Mužském, hlavně proslulé Drábské světničky, prehistoricky osídlené a i později využívané jako úkryt. Ze skalních plošin je nádherný výhled na Mnichovohradišťskou kotlinu.

Na druhém okraji Mužského se rozkládají Příhrazské skály, jejich symbolem je věž Kobyla. Nejznámější tu je Krásná vyhlídka, odtud vidíte až Ještědu.

Malé skalní město vytvářejí Borecké skály poblíž Rovenska pod Troskami. Z Čechovy vyhlídky je hezký pohled na dančí oboru.

Severovýchodně od Turnova najdeme Klokočské a Betlémské skály. Také  tu stojí zbytky skalního hradu Rotštejna, členitá a velmi zajímavá stavba. V Klokočkách je největší pískovcová jeskyně Českého ráje, Postojna - Amerika. Betlémské skály jsou výběžkem Klokoček směrem nad kaňon Jizery.

Perlou je Malá Skála

Následuje oblast Maloskalska. Malá Skála je nazývána Perlou Českého ráje, nad ní leží u jedné strany Vranovský hřeben, přes Jizeru bílé útvary Suchých skal, přezdívané české Dolomity.

Další skalní partií je Drábovna s výhledem na Jizeru, do skal na Sokolu, kde je malé bludiště Chléviště, se nejlépe dostanete z Besedice. Ze Sokola je pěkný výhled na Suché skály.

Kozlov je malé skalní město nad Podhájem u Turnova. Na skalním ostruhu jsou zbytky hradu Kozlov, ale jen nepatrné. Konečně jsme se dostali pod Kost do údolí  Plakánku. Široké údolí se táhne od obce Střehom pod hrad Kost.

Jedna partie je hezčí druhé, všude vedou turistické cesty.

Výběr článků

Načítám