Článek
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker pronášel ve středu pouze vágní slova, z kterých vyplynulo, že Spojené státy toho většinu nechávají na Evropě: „Oceňujeme práci, kterou spojenci, zejména Francie a a Spojené státy spolu s Německem a dalšími udělali na rozvoji koalice ochotných. Spoléháme na všechny evropské spojence, že budou nadále zaujímat vedoucí pozici v přispívání vojenskými zdroji a poskytování politického kapitálu, aby se bezpečnostní záruky staly skutečností.“
Země z koalice ochotných jsou však přesvědčeny, že samy nejsou schopné zajistit bezpečnost Ukrajiny po skončení bojů. „Musí existovat americká pojistka,“ uváděl ještě v únoru britský premiér Keir Starmer. Americké bezpečnostní záruky jsou jediným způsobem, jak efektivně odradit od dalšího útoku na Ukrajinu. Británie a Francie se pokoušely podle Bloombergu opakovaně přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby poskytl americké vzdušné síly, prostředky na pozorování hranic a zpravodajské informace.
Evropské země přitom už vyhodnotily, že by k odstrašení Ruska před útokem mohla stačit ukrajinská armáda cvičená spojenci, evropští vojáci, letectva evropských zemí dislokovaná na východním křídle NATO a lodě hlídkující v Černém moři, uvedl jeden ze zdrojů Bloombergu obeznámený s jednáními. Z třiceti členů koalice, jejíž součástí jsou i Kanada, Austrálie, Japonsko nebo Nový Zéland, jich polovina už nabídla své síly, včetně leteckých, i lodě a další vojenské vybavení, uvedl už v dubnu Bloomberg. Británie a Francie už dokončily mapování, kde by byly síly dislokovány a jak by působily.
Význam americké pojistky
Americká vzdušná podpora by však měla odradit Rusko, aby zaútočilo na britská a francouzská vojska v oblasti. I když očekávání evropských zemí ohledně amerického zapojení do poválečných garancí Ukrajině klesají, Paříž a Londýn stále doufají, že USA budou poskytovat zpravodajské informace a také informace z monitorování hranice nebo linie příměří, uvedly zdroje Bloombergu. K tomu je mj. potřeba dostatečný počet družic.
Někteří evropští představitelé také doufají, že by americký prezident zasáhl, kdyby se britské a francouzské síly staly terčem ruských útoků. Obávají se však, že Trump takovou záruku neposkytne v písemné formě, která by na Moskvu působila silněji.
Bloomberg však zmiňuje, že zajišťování bezpečnosti Ukrajiny spojeneckými silami nemusí být na pořadu dne, protože závisí na tom, zda bude uzavřen mír. Vše nasvědčuje tomu, že ruský prezident Vladimir Putin je rozhodnut dál vést válku.
