Politická redaktorka Novinek čelí anonymnímu vyhrožování v ruštině

Když telefon Brodníčková zvedla poprvé, bylo to 19. srpna, nikdo se na druhé straně neozval. Muž promluvil až při hovoru 24. srpna. „Mluvil rusky, pak se mě zeptal, jestli chci mluvit německy. Zavěsila jsem,“ popsala novinářka.

Anonym pak volal až do konce srpna i několikrát denně, pak následovala pauza. Znovu se ozval v polovině září, novinářku oslovil rusky. „Protože rusky nemluvím, vyzvala jsem ho, aby mi svá slova zopakoval v angličtině. Řekl mi, že vím, co dělají, a zjistím, co udělají se mnou,“ popsala redaktorka, která si telefonát stihla nahrát.

„Novináři mají jednoznačné právo na to žít v bezpečí. Toto mi přijde velmi závažné, rozhodně bych takové jednání nepodceňovala a je potřeba se vůči němu bránit,“ popsala právnička Klára Kalibová, zakladatelka společnosti In IUSTITIA a odbornice na téma předsudečného násilí.

Tragické zkušenosti s násilím má Slovensko: investigativní novinář Ján Kuciak se stal kvůli své práci obětí úkladné vraždy, při níž zemřela i jeho snoubenka Martina Kušnírová. Neúspěšný atentát byl spáchán v květnu 2024 na premiéra Roberta Fica.

Bývalá premiérka a socioložka Iveta Radičová upozorňuje na odpovědnost veřejných činitelů: „Máme tu politiky, kteří pracují s agresivitou, strachem, hněvem a nepřátelstvím a šíří ve společnosti nenávist, čímž si upevňují moc. A voliči agresivního politika šíří agresivní jednání dál,“ řekla Radičová. „Zákonitě slovní agrese může přejít ve fyzické násilí. Protože slovní agresivita se v určitém okamžiku ukáže jako neúčinná. Třeba novinář dál kritizuje, stejně tak opoziční politik dál funguje. Ty výhrůžky znám z vlastní praxe.“

Radičová, která je děkankou Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy, v roce 2009 kandidovala na prezidentku a v letech 2010 až 2012 byla slovenskou premiérkou. S odkazem na Jána Kuciaka a Roberta Fica dodává: „A slovní agresivita jednoho dne končí fyzickým útokem.“

Novinářka Brodníčková celou věc nahlásila policii. „Mohu potvrdit, že se zabýváme možnou výhrůžkou novinářce,“ řekla Novinkám mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Společnost Borgis, pod níž spadají i Novinky, také podala trestní oznámení.

Případem se už zabývají také státní zástupci z Prahy 4. „Po prostudování a posouzení obsahu podání rozhodne státní zástupce o dalším postupu,“ sdělil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Předseda představenstva Borgis a. s. Vladimír Dušánek za vydavatelství říká: „Výhrůžku považujeme za velmi vážnou a přijímáme opatření k zabezpečení ochrany Karoliny Brodníčkové i dalších zaměstnanců.“

„Vyhrožování nebo šikana jsou ve velké většině motivované útoky na novináře ze strany politiků. Ti si neuvědomují, že si hrají s ohněm. Otevírají džina, který vyletí z lahve, a může to vést i k fyzickým útokům a fyzickému ohrožení novinářů,“ popsal Novinkám Pavol Szalai, ředitel pražské pobočky Reportérů bez hranic.

„Výhrůžky mohou být samostatnou iniciativou vyšinutého jedince, nebo si takového člověka někdo objednal. Viděl bych pravděpodobnost obou scénářů půl na půl,“ řekl Karel Randák, někdejší ředitel civilní rozvědky (ÚZSI).

Nejjednodušší je podle něj najmout si člověka na vyhrožování přes sociální sítě, ale taková komunikace je zpětně dohledatelná a pro pachatele nebezpečnější na případné odhalení. Pachatel spíše může využít osobních známostí a někoho si sehnat tak, aby o tom nebyly žádné záznamy. „Nějakého Rusa, který by měl snahu někoho poškodit či rozvrátit, dnes seženete za úplatu celkem snadno,“ dodal Randák k faktu, že dotyčný mluvil v telefonu rusky.

Možné pachatele vidí Randák mezi neúspěšnými politiky, o kterých novinářka psala, Szalai nevylučuje ani původ v zahraničí.

„Ruští a čínští aktéři pravidelně zastrašují novináře v Evropě, od demokratických států očekáváme, že je v tomto budou náležitě chránit. Pokud jde o vlivové operace ze zahraničí, Rusko a Čína je provádí běžně,“ popsal šéf pražské pobočky Reportérů bez hranic.

Svým provedením jde přitom o závažný útok. „Tento typ přímého vyhrožování v telefonickém hovoru se vyskytuje v Česku zřídka, o to vážněji bych ho bral,“ zdůraznil Szalai.

Od začátku roku Reportéři bez hranic zaznamenali v tuzemsku 33 případů politického tlaku na média, ve 27 případech šlo o přímý útok politiků na novináře. „Situace v Česku se výrazně zhoršila od nástupu současné vlády. Politické útoky se pak přelévají do online sféry, jsou to případy online šikany nebo výhrůžek,“ popsal Szalai.

„U výhrůžek je dominantní snaha o zastrašení, rozhodně to nelze podceňovat. Opakované telefonování je systematická forma nátlaku. Může to být někdo, kdo si na novinářku zasedne a tímto způsobem se baví,“ přiblížil Miroslav Mareš, politolog a expert na extremismus a bezpečnost.

Brodníčková se věnuje tuzemské politice, zabývá se při tom také financováním politických stran i neziskových subjektů. Protože upozorňuje na pochybení politiků, je kvůli své práci často terčem útoků z jejich strany.

Když psala o poradkyni premiéra Andreje Babiše (ANO) Natálii Vachatové, jejíž bratr podniká v Rusku, což někteří odborníci považují za bezpečnostní riziko, mluvil předseda vlády o nechutné kampani.

Před rokem Brodníčková s policií řešila slovní útoky lídra Stačilo! Daniela Sterzika, zvaného Vidlák, které následovaly poté, co informovala o tomto politickém hnutí. Veřejně redaktorku kritizoval a vyhrožoval jí soudem i dnes už bývalý senátor Marek Hilšer. Stalo se tak poté, co upozornila na fungování jeho hnutí Marek Hilšer do Senátu, založeného především k čerpání státních příspěvků. Nikdy se však Brodníčková nesetkala s anonymními výhružnými telefonáty.

V pondělí zveřejnilo na čtyřicet šéfredaktorů českých médií vzkaz, který všechny politiky vyzývá k odmítnutí násilí a zajištění svobodného přístupu k informacím. Obecný nárůst násilí potvrdila Novinkám nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

„Jako státní zastupitelství zaznamenáváme obecný trend zvyšující se agresivity a radikalizace, který se netýká jen určitých profesních skupin, ale promítá se do vzájemné komunikace a sociálních vazeb napříč celou společností, ať už ve veřejné sféře, ale i v soukromé,“ uvedla Bradáčová.

Objevují se přitom i další závažné útoky na novináře a novinářky. Jeden z facebookových uživatelů pod příspěvkem Jindřicha Rajchla (PRO) vyzýval k zabití novinářky Zuzany Černé. Od soudu za to letos dostal půlroční podmínku a peněžitý trest ve výši deseti tisíc korun.

Politici sahali k atakům na novináře i v minulosti. Například někdejší prezident Miloš Zeman v roce 2017 sdělil ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi, že „novinářů je moc, měli by se likvidovat“.