Snímek ruky zastřelené Iryny s nalakovanými nehty. Jeden ze symbolů ruského řádění

Rok od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se kroky Iryniny rodiny a přátel rozdělily a jejich životy zůstávají i nadále vzhůru nohama. Jedno mají ale všichni společné, zármutek v srdci kvůli ženě, jejíž smrt jim stále připadá tak nesmyslná.

„Pro mě svět skončil 5. března,“ říká Irynina starší sestra Svitlana Safonovová, zatímco vzlyká u jejího hrobu na hřbitově na kraji Buči. „Jedna věc je, když někdo zemře po dlouhé nemoci a je pohřben. Je to jiné, když je někdo zabit nečekaně a bezdůvodně,“ dodává šedesátiletá žena, která si s sebou v chladném zasněženém únorovém dni přinesla 12 růžových růží. „A pak když ani nevíte, kde ji najít, abyste ji mohli pohřbít, aby měla místo odpočinku, kde ji můžeme navštívit,“ poukázala na to, jak bylo těžké najít Irynino tělo.

Město Buča, které leží nedaleko Kyjeva, se stalo symbolem ruských zvěrstev. Na ulicích i v masových hrobech tam bylo objeveno asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých. Podle místního starosty byli někteří z civilistů ruskými vojáky zastřeleni s rukama svázanýma za zády.

Ukrajina i Západ obvinily Rusko ze spáchání válečných zločinů v Buče, Kreml obvinění odmítá. A tvrdí, že obrázky mrtvých těl v ulicích města nejsou pravé, a válku označuje za speciální operaci s cílem demilitarizovat a „denacifikovat“ Ukrajinu.

Podle příbuzných byla Iryna zastřelena ruskými vojáky, když jela přes město domů na kole. Zemřela v Jablunské ulici, nyní nechvalně známé třídě na jižním okraji Buči, protože právě tam se soustředila velká část pátrání po spáchaných válečných zločinech.

Teprve na začátku dubna začaly v médiích kolovat první záběry mrtvých civilistů z města, mezi nimi byly vidět právě i ostatky Iryny. Její tělo poznala kosmetička, ke které Iryna chodila na lakování nehtů.

„Byl klasický večer,“ popisuje Anastasija Subačevová, která dříve žila v Buči, ale přestěhovala se do Vilniusu, kde nyní pracuje rovněž v kosmetickém salónu. „Projížděla jsem Instagram a uviděla jsem tam příspěvek se snímky Iryny a obrázek ruky. Nemohla jsem dýchat,“ dodává. Někdo z uživatelů sociální sítě si všiml možné souvislosti mezi snímky těl obětí a obrázky, které Subačevová zveřejnila již dříve, na kterých byla smějící se Iryna s nově nalakovanými nehty. Čtyři byly červené a na pátém bylo malé fialové srdíčko.

„Začala jsem ihned projíždět vzkazy a porovnávala snímky Iryny, které jsem pořídila já, s tou fotografií. A byla to ona. Začala jsem křičet…a brečet mámě na rameni,“ vypráví Subačevová.

Svitlana Safonovová zjistila, co se stalo, od svých neteří, Iryniných dcer. Fotografie, které se dostaly na veřejnost, nakonec pomohly rodině najít Irynino tělo. Dcery zabité ženy následně založily charitativní fond s názvem Mama Ira, který vybírá peníze pro děti zasažené násilnostmi spáchanými v Buči.

Jak Subačevová vzpomínala, Iryna, která pracovala v jednom z kyjevských obchodních domů, se toužila stát maskérkou a absolvovala s ní loni v únoru několik hodin kurzu. Sblížily se a její starší přítelkyně jí inspirovala k tomu, aby život žila naplno.

Na dotaz, co pro ni znamená 24. únor, kdy Rusové zaútočili na Ukrajinu, se kosmetička na chvíli odmlčela. „Je to den, kdy Bůh zemřel…Je to den, kdy mi ukradli můj život. 24. února je den, kdy ukradli život všem Ukrajincům, my se ho ale nyní snažíme získat zpět,“ dodala.