Článek
Návrh rozšiřuje seznam oblastí, na který se vztahují trestné činy v zákoně „o předcházení a potlačování vyhýbání se povinnosti bránit vlast.“ Podle nového návrhu zákona by šlo stíhat i lidi, kteří by kritizovali nedobrovolné povolávání rezervistů na frontu.
Návrh také podle předsedy Státní Dumy Vjačeslava Volodina umožní lépe omezovat „ničivou propagandu falšující historii“, jak označuje Rusko jakékoli odlišné výklady dějin, než je ten oficiální, napsala RIA Novosti.
Náměstek předseda výboru pro bezpečnost Státní Dumy Anatolij Vybornyj uvedl, že cílem je formovat veřejné mínění. kdy samotný záměr vyhnout se obraně vlasti vnímám jako nepřijatelný.
Rusko se minulý týden zaměřilo na tvrdší kontrolu sociálních sítích, když omezilo Telegram a zablokovalo WhatsApp.
Cesta k posílání záloh na frontu
Rusko postupně připravilo několik zákonů, které by měli umožnit povolat rezervisty a nasadit je na frontě i bez jejich souhlasu, připomněl Institut pro studium války. Loni v říjnu ruský kabinet schválil zákon, který umožňuje příslušníky aktivních záloh nasadit v zahraničí bez toho, aby byla vyhlášena mobilizace nebo válečný stav. Umožňuje také mobilizovat aktivní zálohy pro speciální úkoly v ozbrojených konfliktech a protiteroristických operacích.
Ruský prezident Vladimir Putin 4. listopadu podepsal nařízení, které umožňuje provádět odvody po celý rok, a nejen dvakrát ročně. Mělo by zlepšit provádění odvodů a rozložit síly, což by umožnilo v případě potřeby snáze povolávat příslušníky aktivních záloh.
O čtyři dny později ruský prezident podepsal další dekret, který umožňuje povolávat nespecifikovaný počet neaktivních záloh do útvarů ruských ozbrojených složek, do armády, milice Rosgvardija, Federální bezpečnostní služby nebo do záchranných složek ministerstva pro mimořádné situace. Toto nařízení umožňuje povolávat i rezervisty, kteří nejsou v aktivních zálohách.
Rosgvardiji s třemi sty tisíci příslušníky navíc letos Putin podřídil ruské armádě, i když do té doby šlo o složku podřízenou přímo jemu.
Ukazuje to, že Rusku už přestává spoléhat na lidi, kteří půjdou do války dobrovolně na základě svého rozhodnutí a vysokých odměn, které zatěžují napjatý státní rozpočet a zejména rozpočet jednotlivých regionů, které odměny vyplácejí.
Přes vysoké ztráty na frontě, které v posledních měsících činily více než 30 000 zabitých a zraněných vojáků, Putin od září 2022 k další mobilizaci nesáhl. Částečná mobilizace v září 2022, při které bylo povoláno asi 300 000 lidí, vyvolala velký odpor občanů a vedla k odchodu asi 700 000 dalších lidí, kteří by mohli skončit na frontě.
Letos se navíc v Rusku konají volby do parlamentu a Jednotné Rusko stojící za Putinem v nich nechce oslabit.
Strach z mobilizace přitom může vyvolat další vlnu odchodů. Rusku se přitom už nyní nedostává pracovní síly. I při částečné mobilizaci by byli povoláni lidé pracující v klíčových sektorech včetně vojenskoprůmyslového komplexu a podniky by si je musely vyreklamovávat jako nenahraditelné, což by způsobilo potíže v beztak přetíženém odvětví.
