Článek
Lebka byla slavnostně a za zvuků zpívané litanie ke sv. Zdislavě uložena na hlavní oltář uvnitř chrámu v Jablonném. Tam by měla zůstat do večera, pak má být v budoucnu bez účasti veřejnosti uložena do hrobu v kryptě pod chrámem.
Před 18 dny byla lebka odcizena z jiného, bočního oltáře, na němž bývala ve skleněné schránce uložena. Rozbitou skleněnou schránku tam církev nechala, lidé k ní dnes přicházeli pokleknout a pomodlit se.
Hlavní mše sobotní pouti ke sv. Zdislavě začala slavnostním nástupem celebrujících, bratrů dominikánů a církevních představitelů. Na konci procesí, které procházelo napříč celou bazilikou, kráčel bývalý biskup litoměřický Jan Baxant a arcibiskup pražský a administrátor litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.
„Byli jsme před dvěma týdny zaskočeni krádeží lebky, jsme rádi, že se ji podařilo vypátrat a vděční policistům i restaurátorům,“ řekl arcibiskup Přibyl poté, co zazněla litanie ke sv. Zdislavě.
V bazilice byla během slavnostní mše zaplněná všechna místa k sezení, desítky lidí postávaly i v uličkách mezi lavicemi a plno bylo také na kúru.
„Ze všech stran jsem slyšela, že je to poslední možnost, kdy bude možné Zdislavinu lebku vidět, proto jsme s rodinou tady. Jezdíme sem za paní Zdislavou často, věříme na její pomoc rodině a zdejší chrám má zvláštní kouzlo, které jsme jindy nezažili,“ řekla Novinkám Eva Dočekalová, která do Jablonného přijela z Mnichova Hradiště.
Mezi přihlížejícími seděli také kriminalisté, kteří se podíleli na pátrání po ztracené lebce.
V kázání, které při mši arcibiskup Přibyl vedl, zmínil, že kauza s ukradenou lebkou by měla vést k větší úctě ke světcům a právě projevy úcty jsou podle něj důvodem, proč církev ostatky svatých vystavuje a ukazuje.
„Proto dáváme relikvie, obrazy či sochy světců na oltář. To postavení na oltář je symbolem, že jsou tyto osoby vzory, které mají být všem na očích. Relikvie, obraz či socha světce potom splňuje tutéž funkci, umožňuje nám komunikovat s osobou, kterou reprezentuje,“ uvedl při kázání Přibyl. „Máme-li k dispozici relikvie, a mohou to být kosti, stejně jako oděv dotyčného nebo nějaký předmět, který používal, je tato komunikace usnadněna právě díky těmto předmětům,“ dodal.
Svatá Zdislava z Lemberka
Svatá Zdislava
- narodila se v Křižanově na Moravě někdy po roce 1220, přesné datum neznáme
- jako mladičká, ve věku něco přes 15 let, se provdala za Havla z rodu Markvarticů, pána na Lemberku v severních Čechách a po svatbě se za ním přestěhovala
- narodily se jim čtyři děti - Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav
- v Jablonném poblíž Lemberka nechali Zdislava s Havlem vybudovat chrám sv. Vavřince s klášterem dominikánů, jejichž řád si Zdislava oblíbila (kostel a dominikánský klášter nechali zbudovat rovněž v Turnově)
- proslavila se jako matka chudých; sama žila skromně a pomáhala nemocným, potřebným a poutníkům
- údajně také zázračně uzdravovala; Podle Dalimilovy kroniky „pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila“
- když na počátku 20. století začal v rámci církve proces za její blahořečení, sestavil farní úřad v Jablonném seznam věřících, kteří stvrdili přísahou, že obdrželi od Boha na přímluvu paní Zdislavy různé milosti
- nedožila se vysokého věku, zemřela na Lemberku ve věku mezi 27 až 30 roky
- pochována byla v původním kostele v Jablonném, na jehož místě byl postaven ten současný. Její ostatky jsou uloženy v hrobě v kryptě kostela
- blahořečena byla 28. srpna 1907 papežem Piem X. a 21. května 1995 byla v Olomouci svatořečena papežem Janem Pavlem II. Stejný papež ji o pět let později prohlásil za hlavní patronku litoměřické diecéze. Od roku 2002 je svatá Zdislava ustanovením krajského zastupitelstva rovněž patronkou celého Libereckého kraje
