Článek
Studie upozorňuje, že ne vždy se zvyšování daní musí státní kase vyplatit. Kvůli poměrně vysokému zdanění a levnějším cigaretám v okolních zemích podle ní přichází český státní rozpočet ročně až o 20 miliard korun.
„Každou třetí krabičku cigaret prodanou do roku 2019 v České republice koupili spotřebitelé z Německa nebo z Rakouska. Tahle poptávka prakticky vymizela a dnes se situace otočila – každá pátá krabička cigaret vykouřená v České republice je buď padělek, anebo z ní spotřební daň a DPH inkasovali jinde, zejména v Polsku,“ upozornil Křeček.
Doplnil, že zároveň výrazně klesl prodej cigaret v tuzemsku – zatímco v roce 2018 se prodalo přes 20 miliard kusů, nyní je to zhruba polovina.
Podíl spotřební daně z tabákových a nikotinových výrobků na celkovém výběru daní klesl od roku 2018 o 30 procent. Loni stát na této dani vybral 59,1 miliardy korun, což představovalo 5,6 procenta všech daňových příjmů.
Důvodů, proč výběr daně navzdory jejímu zvyšování neroste, je podle Křečka několik. Uvedl mezi nimi například nepravidelnost jejího růstu v posledních letech, odklon od kouření cigaret směrem k méně zdaněným alternativám, ale i levnější cigarety v okolních zemích. „Studie ukázala, že zvýšení spotřební daně v Česku paradoxně přineslo největší pozitiva státním rozpočtům Německa a Polska,“ konstatoval.
Ceny nejlevnějších cigaret v Česku nyní převyšují všechny sousední státy. Krabička levných cigaret stojí v tuzemsku kolem 147 korun, zatímco na Slovensku a v Rakousku 139 korun a v Polsku 123 korun. Výjimkou zůstávají pouze prémiové značky, které jsou dražší v Německu.
Do budoucna má situaci dále ovlivnit plánovaná evropská harmonizace spotřební daně, směrnice by měla začít platit v roce 2028 anebo až 2032. Evropská unie navrhuje minimální zdanění cigaret ve výši 200 eur na tisíc kusů nebo 63 procent z ceny.
Pro splnění tohoto požadavku by Česko podle Křečka mělo dál zvyšovat daň asi o pět procent ročně. V roce 2032 by tak krabička cigaret stála průměrně 217 korun.
U některých dalších kategorií těchto výrobků přitom bude muset být rychlost zvyšování daně vyšší, u jiných Česko navrhovanou míru zdanění plní už v současné době. Například u elektronických cigaret má Česká republika daň podle studie vysokou dostatečně, u nikotinových sáčků by muselo zvyšovat zhruba o 15 procent ročně, u tabáku pro vodní dýmky o 31 procent za rok.
Zdanění zvedl konsolidační balíček
V rámci svého konsolidačního balíčku bývalá vláda premiéra Petra Fialy (ODS), jehož byl Štěpán Křeček ekonomickým poradcem, nastavila postupné roční zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, zahřívaného tabáku a dalších tabákových či nikotinových alternativ, stejně jako spotřební daně z lihu.
„Poslední meziroční zvýšení podle současného harmonogramu nastalo u lihu v roce 2026, u tabáku nastane i v roce 2027,“ připomněla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.
V roce 2024 se spotřební daň z cigaret, tabáku a doutníků zvýšila o 10 procent, loni a letos stoupla každoročně o dalších 5 procent a stejně vzroste ještě i příští rok.
Krušinová Novinkám sdělila, že případné další změny v oblasti spotřebních daní jsou nyní předmětem interních diskusí na pracovní úrovni. „Jejich výsledky proto v tuto chvíli nelze předjímat,“ dodala.
V Česku je pro letošek spotřební daň z cigaret nastavena tak, že pevná část činí 2,39 Kč za kus a procentní část představuje 30 procent z maloobchodní ceny, přičemž minimální daň je nejméně 4,66 Kč za cigaretu.
To znamená, že u běžné krabičky 20 cigaret činí samotná minimální spotřební daň alespoň 93,20 Kč. K tomu se ještě připočítává 21procentní DPH, takže z ceny krabičky tvoří daně většinu konečné ceny.
