Putin se připravuje na rozsáhlý konflikt s NATO. Může k němu dojít dřív, než Západ odhaduje

Ruská armáda pokračuje ve strukturálních reformách, aby podpořila jak válku na Ukrajině, tak i dlouhodobé rozšíření ruských konvenčních schopností v rámci přípravy na možný konflikt s NATO, píše v denní svodce ISW.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vystoupil ve středu 20. března na představenstvu ruského ministerstva obrany a hovořil o probíhajících ruských vojenských reformách, jejichž cílem je zvýšit bojové schopnosti ruské armády.

Šojgu oznámil vytvoření nového armádního sboru (AC). ISW se domnívá, že se jedná o sbor, který se v současné době formuje v Karélii, nebo o 40. armádní sbor nasazený v Chersonské oblasti. Zároveň uvedl, že Rusko vytvořilo 68. motostřeleckou divizi, která působí na linii mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí jako součást nové 25. kombinované armády.

Do konce roku 2024 navíc plánuje Rusko vytvořit dvě nové kombinované armády (CAA) a 14 divizí a 16 brigád.

ISW nicméně uvádí, že Rusko v současné době nemá dostatek lidských zdrojů, vojenské infrastruktury a výcvikových kapacit, aby mohlo v bezprostředním až střednědobém horizontu řádně vybavit několik zcela nových divizí až po armádní formace v plné síle. Analytici tento bod uzavřeli s tím, že cílem nových formací je vybudovat dlouhodobou vojenskou schopnost Ruska čelit NATO.

Kdy by ale Rusko mohlo zaútočit na některou z členských zemí, ISW neuvádí. Konstatoval nicméně, že se jedná pravděpodobně o kratší časový horizont, než původně předpokládali někteří západní analytici.

Ze Západu přitom přišlo několik takových informací. Například polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru pro americkou stanici CNBC v úterý řekl, že Rusko napadne NATO už v letech 2026 nebo 2027.

Šojgu ve středu informoval o vzniku dněperské říční flotily, jejíž součástí je brigáda se čluny. Po vytvoření této flotily opakovaně volali už loni ruští vojenští blogeři, podle nichž byla potřeba k tomu, aby zabránila ukrajinským útokům na východní břeh Dněpru a zásobování ukrajinských předmostí, která vznikla u obce Krynky.

Velikost a úroveň vybavení flotily zůstávají nejasné, hodnotí to ISW. Ruské vojenské velení ji ale možná hodlá využít také k podpoře ruských nájezdů přes řeku a pokusů o vylodění na Ukrajinou kontrolovaném západním břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Rusové přitom tvrdí, že k nájezdu na západní břeh už v noci ze 12. na 13. března úspěšně došlo, Ukrajina to ale odmítá. ISW uvedl, že k němu došlo v omezené míře.

Ruský prezident Vladimir Putin, který byl „znovuzvolen“ v nedemokratických volbách, se v úterý 19. března setkal s vedoucími představiteli frakcí ruské Státní dumy a nastínil priority pro své páté prezidentské období. Během jednání zdůraznil význam rozvoje ruské ekonomiky.

Putin se má pokoušet stanovit podmínky pro stabilizaci dlouhodobé finanční situace Ruska na úrovni vládních výdajů. Podle ISW bude Rusko nově vyžadovat, aby někteří bohatí průmysloví silovici (mocní Rusové s politickým vlivem) „alespoň trochu trpěli“.

Šéf Kremlu si nicméně má uvědomovat, že finanční zásahy vůči silným průmyslníkům by mohly ohrozit politické vztahy, které si s nimi Putin vybudoval, což se ve svých krocích má snažit nespecifikovaným způsobem mírnit.

ISW uvádí, že Putinova snaha nastavit podmínky pro stabilizaci ruské ekonomiky je s největší pravděpodobností součástí ruských finančních a domácích příprav na potenciální budoucí rozsáhlý konflikt s NATO a nikoli pouze na vleklou válku na Ukrajině.

ISW hodnotí, že se nezdá, že Rusko čelí bezprostřední finanční krizi, a že zvýšení vojenských výdajů bylo nejvýznamnější změnou v ruské rozpočtové politice. Na rok 2024 Rusko vynaloží šest procent HDP, což je o 68 procent víc, než tomu bylo v roce 2023.

Rusko navíc pokračuje ve snaze obejít mezinárodní sankce a Mezinárodní měnový fond odhadl, že HDP Ruska vzroste o 2,6 procenta, a oznámil, že HDP Ruska v roce 2023 rostl rychleji než ekonomiky všech zemí skupiny G7. V roce 2024 by se HDP Ruska měl zvýšit o 2,5 procenta, tvrdí ISW.