Článek
Dzeržinskij byl původem ze zchudlé polské šlechtické rodiny. V dětství se chtěl stát knězem, ale krátce před maturitou ztratil víru a místo toho se dal na dráhu socialistického revolucionáře. Po letech působení v Polsku a Litvě v roce 1917 potkal Vladimira Iljiče Lenina. Posléze se stal bolševikem a jedním z Leninových nejloajálnějších pobočníků, píše agentura Reuters.
Po Velké říjnové revoluci přispěl k vybudování revoluční vlády brutálním útlakem všech nepřátel a podezřelých z nepřátelství k režimu. V čele tajné policie ve službách Lenina a poté i jeho nástupce Josifa Stalina Dzeržinskij dohlížel na zastrašování, zatýkání a popravy politických oponentů, kterým se nyní kolektivně říká Rudý teror. Tuto pozici zastával až do své smrti v roce 1926.

Felix Dzeržinskij
Pro ruské disidenty je Dzeržinskij zrůdou. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, jásající dav ve Varšavě shodil jeho sochu. Po pádu Sovětského svazu o dva roky později demonstranti v Moskvě odstranili i jeho sochu postavenou před velitelstvím KGB na Lubjanském náměstí.
Pro ruské špiony, kterých se ve vedení putinovského Ruska nachází mnoho, je ale Dzeržinskij hrdinou. Sám Putin je bývalým podplukovníkem KGB a když v roce 1979 nastoupil na studium na vysoké škole KGB, nesla právě jméno Felixe Dzeržinského, které jí zůstalo až do roku 1993. Řada ruských špionů si také podle původní zkratky Dzeržinského tajné policie dodnes říká Čekisti.
Akademie FSB není pokračovatelem vysoké školy KGB, je to spíše tatáž instituce pod jiným jménem. Putinem nařízené přejmenování školy na Akademii F. E. Dzeržinského Federální služby bezpečnosti tak pouze podtrhuje kontinuitu mezi sovětským režimem a současným Ruskem. Jeho rozhodnutí přichází v době, kdy Kreml kvůli válce s Ukrajinou upevnil útlak ruského obyvatelstva a odčinil postsovětský odklon země k Západu.
Mnozí v Rusku teď doufají, že po přejmenování akademie FSB by se na Lubjanské náměstí mohla v brzké době vrátit i Dzeržinského socha. „Po návratu Dzeržinského na Akademii FSB mnozí skutečně očekávají návrat sochy Felixe Edmundoviče na její právoplatné místo na Lubjanském náměstí,“ uvedl šéfredaktor ruského magazínu Národní obrana Igor Korotčenko.


