Hlavní obsah

Navenek kamarádi, ruská tajná služba ale Číně nevěří

3:51
3:51

Poslechněte si tento článek

Nejvyšší představitelé Ruska a Číny se navenek ubezpečují a pevném strategickém partnerství obou zemí v ekonomické i bezpečnostní oblasti. Jedno z oddělení ruské tajné služby FSB však o Číně hovoří jako o nepříteli, napsal list The New York Times.

Foto: Sergei Guneyev, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching

Článek

Dosud neznámé oddělení FSB varuje, že Čína představuje vážnou hrozbu pro ruskou bezpečnost. Upozorňuje, že se Peking snaží pro spolupráci získávat ruské agenty a pokouší se zmocnit dokumentů o zbraních a citlivých vojenských technologiích. Také se snaží odloudit nespokojené ruské vědce, aby pracovali pro Peking.

Plyne to z osmistránkového nedatovaného dokumentu, kterého se zmocnila hackerská skupina Ares Leaks a jejž má k dispozici list The New York Times. Protože skupina neuvedla, jak se k němu dostala, nemohl list ověřit jeho pravost. Šest západních výzvědných služeb ho ale označilo jako autentický. Obavy, které se v něm objevují, jsou také v souladu s analytiky věnujícími se Číně a Rusku.

Zřejmě jde o návrh textu, který byl sepsán v letech 2023 nebo 2024 a asi měl být rozeslán do kanceláří FSB.

Zájem o informace z fronty

Čínští špioni se také zaměřují na ruské vojenské operace na Ukrajině. Důvodem má být snaha poznat západní zbraně a taktiku, protože poslední válka, kterou Čína vedla, byla ta s Vietnamem v roce 1979, v níž utrpěla porážku.

„Zvláštní zájem má Peking o informace o metodách boje s využitím dronů, modernizaci jejich softwaru a metody, jimiž lze čelit novým západním zbraním,“ stojí v textu, podle něhož je Peking přesvědčen, že válka bude vleklá. Současně ale boje mohou odhalit kvality i slabiny ruských zbraní.

Dokument také upozorňuje na to, že čínské tajné služby využívají těžařské firmy a univerzitní výzkum jako krytí ke špionáži v Arktidě – bohaté na přírodní zdroje. Zmiňuje i snahu Číny lanařit do svých služeb bývalé zaměstnance leteckých továren a výzkumných ústavů, zejména lidi spojené s vývojem vznášedla ekranoplan. Není jasné, zda je cílem získat je pro práci v čínských firmách, nebo pro špionáž.

Uniklý dokument mluví i o „napjaté a dynamicky se vyvíjející zpravodajské bitvě“ mezi dvěma navenek spřátelenými národy. Objevují se v něm i obavy, že by si Čína mohla klást územní nároky vůči Rusku. Zmíněno rovněž je, že Čína pátrá po stopách dávných Číňanů na ruském Dálném východě. V roce 2023 Čína zveřejnila mapu, kde měla dálněvýchodní ruská města čínské názvy. Dokument uvádí, že na podobné revanšistické snahy je třeba upozorňovat. Mluví i o zamezení vstupu. Část Dálného východu byla původně čínská.

Rusko od Číny oddělit nepůjde

List píše, že uniklý dokument navenek posiluje možnost Rusko od Číny oddělit, protože ani Čína nedůvěřuje Moskvě. Její agenti, kteří se vrátí z Ruska, musejí podstoupit výslech na polygrafu. Zostřily se také kontroly 20 000 čínských studentů v Rusku.

Někteří analytici ale míní opak. Skutečnost, že si je Putin vědom rizik prohlubování spolupráce s Čínou, a přesto v ní pokračuje, naznačuje, že Spojené státy mají jen malou šanci oddělit Rusko od Číny.

„Putin věří, že může vklouznout hlouběji do čínského objetí, že to sice není bez rizika, ale stojí to za to,“ uvedl Alexander Gabuev z Carnegieho rusko-eurasijského centra. „Vidíme však také, že existují v systému lidé, kteří jsou k tomuto (Putinovu) přístupu skeptičtí.“

Gabuev tak zastává stejný názor jako expert na Rusko Marc Galeotti v rozhovoru pro Novinky.

Vztahy Ruska a Číny se prohlubují od vpádu Ruska na Ukrajinu. Čína se sice od konfliktu distancuje a naoko zastává neutrální pozici, ale Moskvě pomáhá zejména ekonomicky. Rusku se tak daří hospodářsky přežít dopad sankcí, na čemž má Peking nemalý podíl. Když západní firmy odešly z Ruska, čínské je nahradily. Čína Rusku dodává i klíčové elektronické součástky pro zbraně a naopak získává levně ruskou ropu.

Výběr článků

Načítám