Pitr s Horáčkem jako predátoři v byznysu s pohledávkami

„Používají devadesátkové metody. Nikdy jsem si nemyslel, že je něco takového možného i dneska,“ okomentoval to podnikatel ze Slovenska Daniel Čečetka, který se s dvojicí českých podnikatelů střetl.

Pitr ani Horáček nemají čistou minulost. Oba již byli opakovaně vyšetřováni policií kvůli svým aktivitám a oba stanuli před českými soudy. Pitr dokonce před lety před českým vězením utekl do zahraničí, po dopadení si odseděl trest za daňové delikty ve švýcarské vazbě. Od té doby za nic stíhaný nebyl.

Veřejně se k sobě nehlásí, ale jak Novinky zjistily, minimálně poslední čtyři roky spolu v tichosti spolupracují. Usvědčují je výpovědi lidí, se kterými redakce hovořila, nebo trestní oznámení od dalších, kteří dnes mlčí a redakci nereagují na otázky.

Pitr stojí v pozadí a podle všeho dodává kontakty a know-how, které získal už v době, kdy byl partnerem později zavražděného bosse podsvětí Františka Mrázka. Horáček je pak výkonná složka.

Až do roku 2028 nesmí kvůli dřívějšímu trestu působit ve vedení obchodních společností. Podle zjištění redakce však dává pokyny svým blízkým spolupracovníkům a řeší každodenní agendu firem, které používá k útokům na znepřátelené podnikatelské skupiny.

Podle jeho právníka Radana Havlíka tím zákaz od soudu neporušuje. „Klient nikdy neměl a nemá žádný zákaz výkonu činnosti vztahující se k vlastnictví obchodních podílů, výkonu zaměstnání, investorské činnosti ani k jakékoliv jiné formě obchodní nebo podnikatelské aktivity,“ napsal.

„Klientovi bylo uloženo výhradně omezení v podobě zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace – toto omezení klient beze zbytku respektuje a v současné době nepůsobí v žádné společnosti jako statutární orgán,“ dodal.

Horáček skončil ve vazbě v roce 2018 kvůli zmanipulování zakázek pro pražské nemocnice Bulovka a Na Františku. Hrozilo mu mnoho let ve vězení. Za mřížemi se nakonec rozhodl spolupracovat s policií a svědčil.

K činu se přiznal. Dohodl se se státním zástupcem na trestu půlročního vězení, které pokryl jeho pobyt ve vazbě, pokutě pěti milionů a právě sedmiletému zákazu činnosti. Od té doby je kvůli svým svědectvím s policií i dále v kontaktu.

Slovenský podnikatel Čečetka říká, že mu skupina dodnes dluží 65 milionů. Brání se u soudů a podal trestní oznámení. Jeho veškeré podnikání v Česku je podle něj terčem dalších a dalších útoků. „Ty se pořád stupňují,“ podotkl Čečetka.

Jiní hovoří třeba o tom, že jim Horáček vyhrožoval svými známostmi u policie. I to jeho právník odmítl.

„Tvrzení o údajném využívání Policie České republiky k prosazování soukromých zájmů nebo k zastrašování jsou zcela smyšlená,“ zdůraznil.

Faktem však je, že dva policisté z ostravské expozitury NCOZ v minulosti obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli podezření, že Horáčkovi kvůli jeho ochraně vynášeli informace ze spisů. Sám Horáček nakonec proti nim vypovídal jako svědek.

Výraznou stopu po aktivitách Pitra s Horáčkem je možné nalézt kolem firmy Fair Credit Czech. Jde o velkého poskytovatele nebankovních spotřebitelských úvěrů.

Lidem půjčovala až 150 tisíc korun se splatností až na tři roky. Jen za rok 2022 to bylo dohromady 721 milionů korun. Jenže v té době už byla ve finančních problémech. Původní majitelé ji proto prodali a o její ovládnutí se poté tvrdě střetly dvě skupiny podnikatelů.

O jejich souboji média informovala už v roce 2023. První ovládal Horáček a druhou podle policie Jan Fišer. Ani on není pro policii neznámý. Kvůli svému podnikání stanul před soudem už dvakrát.

První případ spojený s fotovoltaickou elektrárnou v Ševětíně Nejvyšší soud vrátil nižším soudům k novému rozhodnutí. Ve druhém Fišer loni v září dostal pravomocně podmínku. I tady se brání dovoláním k Nejvyššímu soudu. Tento případ podle něj souvisel s krachem sítě benzínek. V obou se Fišer cítí nevinný a odkazuje na to, že špatně odhadl obchodního partnera.

Byl to právě on, kdo podle svých slov Horáčka původně přivedl do Fair Creditu jako investora.

Obě skupiny v rámci boje o Fair Credit proti sobě podaly řadu návrhů na exekuci, insolvenci či se obrátily na policii. Objevili se tam i lidé, kteří byli podle všeho použiti jako bílí koně. Věcí se zabývala i pražská hospodářská kriminálka, ale prověřování možného podvodu v lednu 2024 odložila.

„Obě strany přistoupily se svými armádami právních zástupců ve sporu ke krokům, někdy nepříliš morálním…, nicméně stále si počínaly z pohledu policejního orgánu v mezích, které jim zákon umožňoval,“ napsal tehdy do odůvodnění policejní komisař.

„Co se týče využití spřátelených notářů k dosažení svých cílů, si nemohou obě strany nic vyčítat,“ uvedl dále.

Fišer dnes tvrdí, že jeho role byla pouze mediační, kdy se snažil vyřešit od začátku problémy Fair Creditu tak, aby firma dál fungovala a zároveň byla schopná splácet dluhy věřitelům.

Jednatelem Fair Creditu je od října 2023 se zhruba měsíčním přerušením brněnský podnikatel Michal Štroner. Členem dozorčí rady pak Ivo Krsek. K oběma policejní komisař napsal, že reprezentují skupinu řízenou Fišerem.

Společníkem však je firma, kterou přes další ovládá Jindřich Štercl. Ten se zas dlouhodobě stará o byznys Horáčkovi. Aktuálně to tak vypadá, že mezi znesvářenými skupinami nastal klid zbraní.

„Došlo k názorovým rozepřím s panem Horáčkem, ale dnes platí dohody a je klid. Fair Credit funguje a mým posláním je odrážet útoky nájezdníků, což se daří,“ řekl redakci Fišer.

Štroner přitom krátce poté, co se stal v roce 2023 jednatelem Fair Creditu, podal hned dvě trestní oznámení. V prvním popisoval, že se někdo snažil ukrást jeho obchodní podíl a vyšoupnout ho z pozice jednatele Fair Creditu a ve druhém popisoval roli Horáčka.

S ním se prý znal už mnoho let a v roce 2022 mu Horáček řekl svůj plán, jak ovládnout Fair Credit Czech, který byl už tehdy v problémech.

Použil přitom Štronerovu firmu Ekonprofi, která už víc jak dvacet let obchoduje s bankovními pohledávkami. Horáček prý potřeboval průhlednou firmu s delší historií, a to Ekonprofi splňoval.

„Tomáš Horáček mi sdělil, že pokud prodá některé své nemovitosti, budeme disponovat částkou sto milionů. Další kapitál tam vloží Tomáš Pitr, který neví, kam investovat dvě stě milionů,“ popisoval Štroner.

Jeho firma se měla stát stoprocentním vlastníkem Fair Creditu. Postupem času prý Horáčkovi přestal věřit. Štroner tehdy dokonce státním zástupcům napsal, že se bojí o život i to, aby on i jeho firma nebyli zneužiti jako obětní beránci. Dnes na otázky redakce nereaguje.

Jeho trestní oznámení stejně tak jako dvě trestní oznámení protistrany nakonec pražská hospodářská kriminálka sloučila do jednoho trestního řízení a zahájila úkony pro možný podvod. Jak jsme uvedli výše, případ nakonec odložila s tím, že nebyl spáchán žádný trestný čin.

„Policejní orgán není tím, kdo by měl posoudit onen spor, neboť je úlohou soudu, který rozhoduje o žalobě na určení vlastnictví obchodního podílu,“ uvedl policejní komisař v lednu 2024.

Od loňského července oficiálně Fair Credit patří společnosti Beta Trust. Jejím společníkem je firma napojená na Horáčka.

Podle sbírky listin v obchodním rejstříku notářský zápis zakladatelských dokumentů sepsal žatecký notář Ondřej Demut, kterého Horáček často využíval i v minulosti. Stalo se tak v advokátní kanceláři Kateřiny Radostové, což je pražská právnička a blízká osobní přítelkyně Pitra, která stála i u jiných jeho klíčových byznysů.

Vlastnictví je rozdělené na čtyři stejné podíly formou anonymních kmenových listů. Ty umožňují skrýt majitele. Je možné je bez kontroly ostatních partnerů jednoduše převést na někoho jiného. Stačí úředně neověřený podpis a datum na listině.

Tato informace ale může na listě chybět úplně a ten, kdo jej získal, si jej doplní až zpětně. Dohledat skutečné vlastníky tak může být téměř nemožné.

Během sporů přišel Fair Credit v roce 2024 o bankovní licenci k poskytování spotřebitelských úvěrů od České národní banky (ČNB).

A tady se na scéně objevuje slovenský investor Čečetka. Ten podle svých slov podniká už od začátku 90. let. Vlastní řadu fungujících firem i ikonickou restauraci UFO v Bratislavě. Díky tomu je členem představenstva Světové federace vyhlídkových věží, kam patří třeba Eiffelovka nebo Burj Khalifa.

V druhé polovině roku 2023 ho oslovil Fišer, jestli by nevstoupil do společného byznysu kolem Fair Creditu. Už tehdy u toho byl podle něj Horáček.

Potřebovali prý peníze. Čečetka proto koupil firmu Simfina, menšího poskytovatele nebankovních půjček. Na rozdíl od Fair Creditu však měla platnou licenci ČNB, bez které Fair Credit půjčovat peníze nemůže. Čečetka za tuto firmu v únoru 2024 zaplatil 65 milionů.

„Dohoda byla, že Simfina má licenci a Fair Credit bude půjčovat na její licenci,“ řekl redakci. Ve firmě však vydržel jen několik měsíců.

„Po měsíci přiletěla na Simfinu úplně vymyšlená exekuce od Horáčka a od té doby se mě snažili odtud vystrnadit. Firmu ovládli správci a na dění tam jsem ztratil vliv,“ popisuje.

Obrátil se kvůli tomu na policii a dohodl se, že firmu raději prodá. Ovšem dodnes prý za to nedostal ani korunu. Loni v březnu se proto obrátil s žalobami i na soud. O tom, komu klíčová firma patří, však stále není rozhodnuto.

„Od začátku jsem měl být jen ten, kdo všechno zaplatí. Ze Simfiny se dala udělat zajímavá fintechová firma, ale uvědomil jsem si, že to nebyl cíl mých partnerů. Jde jim jen o to vybrat peníze. Žádný podnikatelský záměr nemají,“ myslí si.

„Teď je to klasická zákopová válka, kdo přežije. My jsme dali žaloby, oni také. Podařilo se nám aspoň dosáhnout toho, že pražská hospodářská kriminálka zablokovala Simfině účty. U policie jsou i originály akcií,“ dodal.

Fišer k tomu řekl, že není pravda, že by Čečetka nedostal zaplaceno. Naopak, považuje ho za posledního nájezdníka. „Byl jsem i u této dohody a sehnal jsem dalšího investora ze Slovenska. Vím, že peníze se poslaly, máme k tomu i výpisy z účtů,“ sdělil.

Na to Čečetka reagoval s tím, že od skupiny skutečně dostal nějaké peníze, ovšem šlo o splátku půjček, které podle něj souvisely se zcela jiným byznysem.

O tom, jak se nátlakové akce skupiny stupňují, podle něj svědčí i incident z letošního února. Budovu v Praze 5, kde sídlí některé z jeho dalších firem, jednu sobotu navštívil exekutor a sebral účetnictví hned několika společností, zabavil technické průkazy od aut i stolní počítače.

Čečetkův obchodní partner je Pavel Dovhomilja, který vypovídá jako spolupracující obviněný v kauze ovlivňování pražských zakázek Dozimetr. Budovu i firmy v ní vlastní. Ve své výpovědi k této události na pražské kriminálce sdělil, že místnosti firem byli v takovém stavu, že si mysleli, že byli vykradení.

„Domnívám se, že k celému jednání došlo, aby získali dokumentaci společnosti Simfina,“ dodal.