Článek
„Čím déle válka trvá, tím více se Rusko stává závislým na čínské ekonomice,“ řekl Galeotti. Dodal, že prohlubující se závislost se ne všem lidem z elit navázaných na Putina líbí.
„Otázka vztahu k Číně vytváří generační rozkol uvnitř proputinovských elit. Pro Putina je válka na Ukrajině, kterou považuje za součást války se Západem, určujícím konfliktem. Rozhodne o jeho odkazu historii, o jeho budoucnosti a možná i o jeho přežití, takže udělá cokoli, aby vyhrál,“ popsal situaci Galeotti.
„Pokud to znamená dovolit Číňanům platit směšné ceny za ruskou ropu a plyn a proniknout se svými investicemi na ruský Dálný východ, tak fajn. Ať už udělá cokoli, jakékoli kompromisy se budou týkat až následující generace. Ta je z toho mnohem méně nadšená a můžete vidět, jak někdy velmi opatrně a obezřetně vyjadřuje svůj názor, že by se Číňanům nemělo příliš věřit,“ vysvětluje dál.
Číňané Rusům nevycházejí vstříc
Za Putina se však žádná změna ve vztahu k Číně očekávat nedá. Z jeho pohledu je čínská hrozba vzdálená, kdežto hrozba ze Západu je tady a teď.
„Navzdory všem vyjádřením o věčném přátelství bez hranic a nedávné návštěvě Si Ťin-pchinga v Moskvě na přehlídce ke Dni vítězství Číňané Rusům nevycházejí vstříc,“ uvedl historik s tím, že je potřeba si uvědomit, že Číňané za svou podporu požadují vysokou cenu a jejich podpora je omezená.
„Nebudou riskovat, že na ně kvůli Rusku dopadnou sekundární sankce,“ dodává Galeotti.
Přesto si nemyslí, že by byla šance toto spojení přerušit a využít Rusko proti Číně, jako v sedmdesátých letech využily Spojené státy Čínu proti SSSR: „Nesmysly o snaze oddělit Rusy od Číny, které bychom mohli slyšet z Bílého domu, se nevyplní. Putin sice může Trumpa povzbuzovat, aby si to myslel, ale nestane se to. Nemůžeme a nebudeme Rusku poskytovat to, co mu nyní poskytuje Čína.“
Vazba podle Galeottiho nicméně může slábnout. „Až Putin odejde, mohli bychom být svědky zajímavého momentu. Nemyslím si, že se Rusové stanou našimi spojenci proti Číně, je mnohem pravděpodobnější, že si vybudují určitou nezávislost a nějak se pokusí poštvat Čínu proti Západu,“ říká historik. V tom případě budou Rusové vlastně v podobné pozici, jako byla Čína ke konci studené války.
Soumrak velmoci
Rusko už ztrácí vliv ve svém blízkém okolí, ať už je to Střední Asie, kam proniká stále více Čína, nebo Kavkaz, kde se prosazuje Turecko. Může tak přijít o své velmocenské postavení.
„Impéria vznikají a zanikají a imperiální země si pomalu zvykají na nové místo ve světě,“ řekl Galeotti, ale jedním dechem dodal, že nejde o lehký proces. „I když se Británie a Francie vzdaly impéria, nebylo to rychlé ani snadné, zvlášť v okamžiku, kdy byly donuceny si uvědomit skutečnost, že už nejsou velkými imperiálními národy,“ vysvětlil.
Pro Británii byla takovým okamžikem suezská krize v roce 1956 a pro Francii válka v Alžírsku (1954 až 1962).
„Pokud budu opravdu optimista, mohla by být Ukrajina tímto ekvivalentem pro Rusko, které se bude muset smířit s tím, že už není tím, co bývalo, a že náklady na snahu udržet si postavení impéria jsou příliš vysoké na to, aby ho bylo schopno unést. Je to velmi optimistický pohled, ale možný,“ uzavřel Galeotti.
Mark Galeotti
Britský historik specializující se na dějiny Ruska, zejména novodobé včetně sovětské éry.
Studoval v Cambridgi a na London School of Economics.
Působil mimo jiné na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a spolupracuje také s Ústavem mezinárodních vztahů v Praze.
Vedle knih a vědeckých prací publikuje i novinové a webové články.
Česky vyšly například: Čas úzkosti – Bezpečnost a politika v sovětském a postsovětském Rusku, Putinovy války, Musíme si promluvit o Putinovi a nejnověji Zrozeni z války – Vojenská historie Ruska od jeho počátku po dnešek.
