Článek
Pro zákon hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti bylo 68 opozičních zákonodárců.
Kromě prodloužení doby, po kdy se obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců, počítá vláda také s tím, že bude moci navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona.
S oběma návrhy přišla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Takzvaná úniková doložka z rozpočtových limitů pro infrastrukturní investice, které patří mezi priority vládního kabinetu ANO, SPD a Motoristů, čelí kritice. Podle Centra veřejných financí Univerzity Karlovy může znamenat rychlé zvyšování dluhu, porušení fiskálních pravidel EU i závazků vlády udržovat rozpočtové deficity pod třemi procenty HDP.
Kontroverzi budí i návrh, podle něhož by vláda po vrácení rozpočtu Sněmovnou nemusela dodržet zákonné limity a mohla předložit rozpočet s vyšším deficitem.
Zároveň při zhoršení bezpečnostní situace bude moci zvýšit celkové výdaje rozpočtu až o deset procent, což by například letos odpovídalo 240 miliardám korun.
Na rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti a riziko nekontrolovatelného utrácení, a tím i nebezpečného nárůstu státního dluhu, upozorňuje i opozice. „Tady je to otevření stavidel k rozpočtové nezodpovědnosti,“ prohlásil místopředseda Sněmovny z opoziční ODS Jan Skopeček.
Schillerová naproti tomu argumentuje, že současná pravidla jsou příliš přísná. Při letošním deficitu veřejných financí kolem 2,6 procenta HDP by podle nich musel schodek už příští rok klesnout pod jedno procento. „Takové tempo konsolidace je nerealistické a vedlo by k omezení základních funkcí státu i investic,“ prohlásila.
Při nynějších pravidlech by deficit státního rozpočtu příští rok měl být podle ní zhruba poloviční oproti letos naplánovaným 310 miliardám. Už dříve přitom připustila, že příliš neklesne.
„Je to cesta do pekel“
Norma nyní poputuje do Senátu, kde ale podle všeho narazí. V horní komoře mají většinu opoziční strany.
„Pokud do Senátu dorazí změny v rozpočtových pravidlech ve stávající podobě, tak jsem si vrácením, respektive zamítnutím skoro jist,“ sdělil Novinkám těsně před pátečním rozhodnutím Sněmovny předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Proti změnám se pak vyjádřili i další zástupci horní komory. „Již v současné době jsou neuvěřitelné schodky v rozpočtech posledních let cestou do pekel. Navrhované změny umožní ještě jejich - a ne nepodstatné - navýšení. To již není cesta do obyčejného pekla, ale do pekla nejpeklovatějšího. Obávám se, že cenou bude v budoucnu vysoká inflace a hrozím se, aby to nebyla jednou hyperinflace a státní bankrot,“ řekl Novinkám senátor Michael Canov (SLK) s tím, že od Senátu teď očekává jednoznačně zamítnutí.
Proti navrženým změnám v rozpočtových pravidlech je i senátor Tomáš Goláň (ODS). Zejména ale opozici vadí to, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Chce se proto obrátit na Ústavní soud.
