Kissinger navrhl Ukrajincům vzdát se území. Ještě že na vás nemáme čas, odpověděli mu

„Vyjednávání musí začít v příštích dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vytvoří se napětí, které nebude snadné překonat,“ řekl Kissinger v sále, ve kterém seděli i zástupci ukrajinské delegace.

„Ideální by bylo, kdyby se dělící čára vrátila ke statu quo ante (původnímu stavu před válkou, tedy k 24. únoru – pozn. red). Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku,“ pokračoval.

Z jeho vyjádření se dá usoudit, že by Ukrajincům navrhoval, aby se vzdali poloostrova Krym, který Rusové anektovali v roce 2014, a zřejmě také Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly separatistické republiky uznané jen Moskvou.

Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou na bodě mrazu od chvíle, kdy se Kyjev dozvěděl o zvěrstvech páchaných v Buči, Borodjance a v dalších městech.

Někdejší šéf americké diplomacie za vlád republikánů Geralda Forda a Richarda Nixona rovněž uvedl, že Rusko je nepostradatelnou částí Evropy, která pomáhá vyvažovat mocenské struktury. Ponižující porážka Ruska může vést k širší destabilizaci, varoval autor slavné knihy Uspořádání světa.

Ukrajinští činitelé takovou podmínku míru odmítají a požadují navrácení všech území zpátky Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který v pondělí rovněž vystoupil na WEF, dříve uvedl, že jeho země přijme jen úplné stažení ruských vojsk a to, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území.

„Tak jednoduše, jak Kissinger navrhuje odevzdat kus Ukrajiny, aby zastavil válku, tak by dovolil postoupit Polsko a Litvu,“ upozornil na Twitteru Podoljak.

„Je dobře, že Ukrajinci v zákopech nemají čas ‚panikářům z Davosu‘ naslouchat. Mají trochu moc práce s obranou svobody a demokracie,“ dodal vyjednavač.

Ukrajinci také upozornili, že Kissinger se v roce 2016, tedy dva roky po okupaci Krymu, stal členem ruské Akademie věd.

S odevzdáním území nesouhlasí ani běžní Ukrajinci, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Převážná většina (82 procent) Ukrajinců podle něj odmítá, aby Ukrajina postoupila Rusku jakoukoliv část území ve snaze dosáhnout co nejrychleji míru, a to i za cenu ohrožení nezávislosti a dlouhého konfliktu. Opačný názor, tedy že by Moskva měla výměnou za mír a nezávislost získat některé z ukrajinských území, zastává deset procent oslovených.