Článek
„Britští vojenští velitelé se vzdali myšlenky na vyslání kontingentu čítajícího 30 tisíc lidí na ochranu ukrajinských přístavů a měst. Nyní navrhují ‚realističtější misi‘ zahrnující letecké krytí nad západní Ukrajinou, výcvikovou podporu ukrajinské armády a odminování Černého moře,“ napsal The Times.
Britský premiér přitom před očekávaným pátečním jednáním mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem mluví o tom, že evropské země mají podložené vojenské plány na nasazení podpůrných sil na Ukrajině, jakmile bude dohodnuto příměří, dodal list.
Myšlenku vyslat své jednotky na Ukrajinu v rámci mírových sil dříve během letoška prosazovaly především Británie a Francie. Vybavení pro mírové síly nabídla zhruba polovina z třicetičlenné „koalice ochotných“, zemí rozhodně ochotných vyslat své vojáky byly jen jednotky, napsala v dubnu agentura Bloomberg.
Řada detailů v těchto úvahách přitom zůstávala nedořešena - včetně klíčové otázky, co by takové síly dělaly, kdyby ruské jednotky příměří porušily, jako se to v minulosti stalo již mnohokrát.
Starmer, který mluvil o tom, že je na Ukrajinu připravený vyslat vojáky na „tak dlouho, jak to bude potřeba“, odmítl říct, zda by příslušníci mírových sil palbu opětovali, pokud by ji Rusové zahájili, podotkl v březnu britský deník. Bloomberg zároveň podotkl, že Londýn a Paříž neuspěly ve své snaze přemluvit Spojené státy, aby takové misi poskytly vzdušné krytí.
