Článek
El Niño představuje teplou fázi klimatického jevu ENSO (El Niño–Jižní oscilace), během níž se výrazně otepluje povrchová voda v rovníkové části Tichého oceánu. Změny v oceánu následně narušují běžné proudění atmosféry a ovlivňují počasí po celém světě.
Meteorologové i klimatické modely už několik týdnů upozorňují, že letošní epizoda by mohla patřit mezi nejsilnější v moderní historii měření. Teplotní odchylka v Pacifiku by totiž mohla během podzimu překročit hranici 2 °C. Takto silné události bývají označovány jako „super El Niño“.
Podle amerického meteorologa Bena Nolla byly podobně intenzivní epizody zaznamenány pouze šestkrát – v letech 1877–1878, 1888–1889, 1972–1973, 1982–1983, 1997–1998 a 2015–2016. Některé modely dokonce nevylučují, že by letošní El Niño mohl být rekordní.
Historická katastrofa
Dosud nejvýraznější epizoda se odehrála v letech 1877 až 1878. Rekonstrukce naznačují, že tehdejší teplotní odchylka v tropickém Pacifiku dosáhla přibližně +2,7 °C. Vzhledem k omezenému množství historických měření je však nutné tuto hodnotu brát s určitou opatrností.
Následky tehdejšího El Niña byly katastrofální. V mnoha částech světa vedlo mimořádné sucho k neúrodě a hladomoru. Počet obětí se odhaduje na více než 50 milionů lidí, což tehdy představovalo přibližně 3 až 4 procenta světové populace. Tato událost bývá často označována za jednu z nejhorších environmentálních katastrof moderní historie.
Samotné El Niño však nebylo jedinou příčinou tragédie. Hladomory nejvíce zasáhly oblasti jako Indie, Čína nebo Brazílie, kde svou roli sehrály také sociální a ekonomické faktory, včetně některých kroků koloniálních správ. Extrémní sucho způsobené El Niñem ale situaci výrazně zhoršilo.
Historické výkyvy teplotních teplotních anomálii v tropickém Pacifiku mezi léty 1870-2020
Vzhledem k současným prognózám síly letošního El Niña vyvstává otázka, zda by svět nemohl čelit podobně závažným dopadům.
„K víceletým suchům podobným těm ze 70. let 19. století by mohlo dojít znovu. Rozdíl spočívá v tom, že naše atmosféra a oceány jsou dnes podstatně teplejší než před 150 lety, což znamená, že extrémy by mohly být ještě intenzivnější,“ uvedla pro deník The Washington Post klimatoložka Deepti Singhová z Washingtonské státní univerzity.
Dnes jsme lépe připraveni
Existuje však jeden zásadní rozdíl, který tentokrát hraje lidstvu do karet. Zatímco v 19. století lidé prakticky netušili, co El Niño je a jak funguje, dnes dokážou jeho vývoj sledovat s několikaměsíčním předstihem.