Íránské rakety se musejí zničit, jsou součástí jeho jaderného programu, shodli se experti

Oba na úvod uvedli, že loňská slova amerického prezidenta o naprosté likvidaci jaderného programu Íránu byla nadsazená. „Donald Trump občas ve svých výrocích sám sobě do budoucna nepomáhá, protože jeho výroky, které byly po loňských útocích, působily na svět, že Írán nikdy už s ničím jaderným ani nepohne, že mu pomalu nebudou fungovat ani rentgeny v nemocnicích. Nebylo to úplně tak,“ řekl Mikulecký.

„Trump je vznětlivý, rád hovoří spatra a některé věci prostě řekne rychleji, než zamýšlí. Platí to okřídlené, že Donalda Trumpa musíme brát vážně, nikoli doslovně. Současnou situaci bych opravdu nazval druhou fází operace Midnight Hammer (Půlnoční kladivo) z loňského června a konečné řešení jaderné otázky, když to opravdu takhle nazvu,“ dodal Bříza.

Velkou roli v iniciaci střetů jaderný expert připisuje Izraeli: „Jsem přesvědčen o tom, že operace Půlnoční kladivo by neproběhla, kdyby Izrael nezačal svou 12denní válkou, svou operaci Vzpínající se lev.“

Vysvětlil i důvod, proč použil spojení konečné řešení: „Víme dobře, jak je to historicky citlivé téma pro obyvatele Izraele. Takže opravdu chtějí aplikovat konečné řešení jaderné otázky. Ono to má ale velkou logiku, když stát typu Írán není schopen ani ochoten nazvat Izrael vlastním názvem, uznat, že existuje, nazývá ho malým satanem, tak Izrael nemá moc jiných možností než preventivně ten program eliminovat.“

Mikulecký dodal, že současné boje jsou výsledkem dlouhé války íránského teokratického režimu se Západem. „Začala v roce 1979 poté, co se po převratu v Íránu moci chopili ajatolláhové. Byli to Íránci, kteří vtrhli na americkou ambasádu, zajali tamější zaměstnance, ženy, muže a drželi je nějakých 444 dní ve velice krutém zajetí. Bylo to íránské vedení, které označilo Ameriku za velkého satana, Izrael za malého satana. Bývalý španělský premiér vzpomínal, jak se během návštěvy v Íránu setkal s ajatolláhem. Když se ho zeptal, co je jeho největším snem, tak řekl, že na prvním místě zničení Izraele.“

Bříza odmítl ideu, že Írán ve skutečnosti jadernou zbraň vyvinout nechtěl, že tím jen strašil. To by nepotřeboval obohacovat uran na 60 procent, což nemá jiné než vojenské využití. A pro Izrael to bylo existenční riziko: „Stát, který má tak malou rozlohu, si nemůže dovolit riskovat, že by Írán někdy, byť jednu jedinou hlavici, vyvinul.“

Současně zmínil riziko, které představují balistické rakety. „Těch 50 procent jaderného programu je vývoj jaderné hlavice, ale druhých 50 procent představuje vývoj nosiče jaderné zbraně. Abyste tu jadernou zbraň dostal na cíl, musíte mít nosič. Teprve kombinace těchto dvou faktorů znamená komplexní jaderný program.“ Dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 ale vůbec neomezovala vývoj balistických raket, kterou USA v roce 2018 vypověděly.

Upozornil, že však nejde jen o Izrael a oblast Blízkého východu: „Nejmodernější balistické rakety Íránu jsou dnes schopny dosáhnout celého Turecka, východní části Bulharska a východní části Řecka.“ Doletí i na Krétu, kam jezdí i naši turisté.

Připomněl, že Írán měl 408 kg uranu obohaceného na 60 procent, u něhož není jasné, kde se nachází. „Pro výrobu jaderné zbraně potřebujete mít obohacení kolem 90 procent. Obohatit uran z 60 na 90 procent je řádově jednodušší než obohacovat z jednoho na tři procenta. To by pro Írán byla otázka týdnů.“

Mikulecký upozornil, co udělal Teherán, když mu USA po podepsání dohody o jaderném programu uvolnily zmrazené prostředky: „Nevyužil je k tomu, aby pozvedl infrastrukturu, použil je k tomu, že vybudoval tu svoji osu teroru, financoval z toho teroristické operace po celém světě. Kromě vojenských proxy sil budoval svoje intelektuální proxy síly. Írán poskytoval celou řadu grantů akademikům ze západních univerzit, kteří potom šířili jeho narativ.“

Peníze použil i na rozpoutání válek, jako byl 7. října 2023 útok Hamásu na Izrael, aby Izrael nepodepsal dohodu se Saúdskou Arábií.

Taktika však nevyšla, upozornil expert: „Před barbarským útokem teroristického hnutí Hamás měl podstatně lepší karty. Dokázal vybudovat svoji síť proxy spojenců, která obepíná Izrael. Úlohou Hizballáhu a Hamásu vyzbrojených tisíci a tisíci neřízených raket krátkého dosahu, bylo v případě velkého konfliktu zahltit kompletně protivzdušnou obranu Izraele a tím pádem znemožnit rozhodnutí nejvyššího vedení Izraele zaútočit na Írán, protože ta salva íránských balistických raket by potom prošla nad Izrael.“

Mikulecký upozornil, že íránské údery byly slabší, než se čekalo: „Nechci, aby to vyznělo neuctivě k obětem, nicméně to, co zatím Írán předvedl, je pod očekáváním. Nepředpokládali jsme, že bude mít Írán stejné schopnosti jako před loňským 12denním výpraskem, který mu uštědřil Izrael.“

Upozornil, že nyní přitom útočí Írán na bližší cíle. Zatímco balistická raketa vystřelená z Íránu „letí na území Izraele nějakých 12 15 minut, tak pokud letí na území Spojených arabských emirátů nebo Kataru, je doba poloviční“. Přesto se podařilo naprostou většinu raket a dronů zničit.

„Měli bychom napjatě sledovat, jak fungují ty které systémy protivzdušné obrany. Viděli jsme, jak fungují ruské systémy protivzdušné obrany v Íránu - nefungují. Čínské prostředky elektronického boje taky nefungují, a naopak fungují systémy, které jsou západní, primárně americké,“ řekl Mikulecký. „Česká republika není připravená vůbec na nic. Pokud se budeme bavit o hrozbách, proti kterým musejí fungovat systémy protivzdušné obrany, tak jsme naprosto nazí. Nic se v tom systému zatím nepohnulo k lepšímu,“ dodal.

Dodal ale, že se opět sestřelují levnější zbraně dražšími: „Ve Spojených arabských emirátech se skutečně používají nejlepší systémy, které byly dostupné na trhu. Nejenom patrioty, ale Emiráty a Saúdi jsou uživatelé systému THAAD, který zasahuje v ještě vyšších patrech. Náklady jdou ve prospěch Íránu. Ukazuje se, že je třeba, aby i tyto země posílily na základě zkušeností z ruské agrese proti Ukrajině schopnost působit levnými prostředky proti levným prostředkům. Nepoužívat na drony za 30 000 dolarů raketu za tři miliony dolarů.“

Bříza upozornil, že toto se už nyní děje v Izraeli: „Viděli jsme poprvé v dějinách válečné použití laserového paprsku. Izraelci poprvé sestřelili raketu, která byla vypálená tuším z Libanonu Hizballáhem těsně po odpalu. Za pár šekelů sestřelí systémem Iron Beam drahý útočný prostředek a trosky dopadnou na území protivníka.“

Zmíněno bylo, že právě to, že země v Zálivu používají nejdražší systémy, vedlo k sestřelení třech amerických F-15E kuvajtskou protivzdušnou obranou.

Ani jeden nepředpokládá, že válka záhy skončí, ale nemyslí si, že bude dlouhá jako války v Iráku a Afghánistánu. Nyní mají Izrael a USA na mušce místa, odkud Írán vypouští rakety či drony, poté prý nastane hon na příslušníky militantních nebo ozbrojených složek režimu.

Experti si však uvědomují, že se nikdy žádný konflikt nepodařilo vyřešit jen leteckým bombardováním. Žádná pozemní operace se však neplánuje. „Nepodceňoval bych íránské revoluční gardy, v některých segmentech tvoří až 50 procent ekonomiky země,“ řekl Bříza k možnému dalšímu vývoji v zemi. Nesází moc na šáha Rezu Páhlavího: „Má větší podporu mimo Írán než v Íránu.“

Íránské vedení sází na čas, doufají, že se USA vyčerpají, řekl Bříza. „Írán sází, že vytvoří dvojí tlak. Bude střílet na všechny státy v okolí, aby donutily Spojené státy ten konflikt ukončit. A ten druhý tlak je ekonomický, co nejdéle ten konflikt protahovat, aby cena ropy byla co nejvyšší a tím byl vytvořen ten ekonomický tlak na Donalda Trumpa. Vysoká cena ropy ale neovlivní světovou ekonomiku za pár týdnů,“ vysvětlil.

Mohutnost úderů podle něj poklesne: „Intenzitu, kterou vidíme od soboty ráno, tedy tři dny, není možné udržet měsíce, ale spíš 10 až 14 dní.“ Nemyslí si, že by USA došla munice, ale konflikt bude nepříjemný pro Ukrajinu, protože se prostředky, zejména antirakety, přesunou na Blízký východ.

Porážku režimu ajatolláhů ale považuje za důležitou: „Vždyť jsme to viděli v přímém přenosu na začátku roku, kdy povraždili desetitisíce vlastních obyvatel. Vidím tu analogii k nacistickému Německu, Hitlerovi taky nešlo o Německo, platilo ‚po mně potopa‘.“