Hlavní obsah

Žalobci smetli ze stolu Foltýnův podnět na možné očernění od vojenských zpravodajců

Státní zástupci definitivně shodili ze stolu trestní oznámení, které podal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn kvůli svému konci ve funkci. Je přesvědčený, že ho očernil někdo z vojenské tajné služby, tedy z Vojenského zpravodajství. Ve funkci náčelníka skončil po osmi měsících v únoru 2023, oficiálně proto, že nepostavil mimo službu tehdy stíhaného funkcionáře Vojenské policie.

Foto: Petr Horník, Novinky

Právník a důstojník Armády České republiky Otakar Foltýn

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Foltýnovo trestní oznámení na možné nezákonné jednání Vojenského zpravodajství státní zastupitelství zamítlo bez dalšího šetření.
  • Foltýn skončil ve funkci šéfa Vojenské policie kvůli údajné tajné buňce, která měla sbírat informace o zbrojařích a politicích.
  • Vojenské zpravodajství předalo zprávu o Foltýnovi komisi a ministryni obrany Černochové, která se k tomu odmítla vyjádřit.
Článek

Ve skutečnosti však prý ztratil důvěru tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS) hlavně kvůli údajně tajné buňce, která měla vzniknout ve Vojenské policii a účelově sbírat informace o zbrojařích a politicích. Foltýn si dodnes stojí za tím, že šlo pouze o jeho snahu rozhýbat vyšetřování předražených armádních zakázek a možné korupce, které Vojenská policie téměř neprováděla.

„Už před třemi lety jsem říkal, že vrchní státní zastupitelství, které má dozorovat nejzávažnější hospodářskou činnost, za předešlých deset let nevedlo s jedinou výjimkou dozor v žádné věci, v níž by probíhalo vyšetřování,“ konstatoval Foltýn pro Novinky.

Kriminální služba Vojenské policie má zhruba 120 kriminalistů a má povinnost sledovat trestnou činnost v rezortu obrany, včetně veřejných zakázek.

„Otázka zní, proč to nedělala a kde jsou ti odstíhaní korupčníci? Pakliže žádní nejsou, je Česká republika jediná země na světě, kde neexistuje korupce ve veřejných zakázkách, anebo se tomu nikdo nevěnuje,“ řekl.

„Nešlo o žádnou tajnou buňku, která by obcházela nadřízené. Ve skutečnosti šlo jen o to profesně vzdělat lidi, kteří by pak mohli pracovat v rámci trestního řádu ve společných týmech se státní policií,“ vysvětloval.

Pád Nečasovy vlády a ukřivděná ODS

Trnem v oku pak byla hlavně Vendula Kwasniaková, bývalá policistka z Úvaru pro odhalování organizovaného zločinu tehdy vedeného Róbertem Šlachtou, dnes senátorem za hnutí Přísaha. Tomu ODS dodnes nezapomněla jeho zátah z roku 2013 proti šéfce na Úřadu vlády Janě Nagyové, který vedl k pádu kabinetu tehdejšího premiéra za ODS Petra Nečase.

Právě Kwasniaková měla zmapovat reálné schopnosti a nedostatky ve vybavení či vnitřních předpisech Vojenské policie, které bránily ve vyhledávání a analýze možných problémových zakázek na vyzbrojování, kam jdou ze státního rozpočtu desítky miliard. Vybraní lidé však podle Foltýna nikdy nezačali pořádně pracovat a proběhla jenom jedna schůzka. Pak Foltýn skončil.

Dnes pracuje ve Vojenské kanceláři prezidenta Petra Pavla. Trestní oznámení podal v prosinci 2024. Uvedl v něm, že má podezření na nezákonnou činnost příslušníků Vojenského zpravodajství, kteří „využívali svého postavení a zkreslovali zjištěné operativní poznatky“.

Jejich zpráva o Foltýnovi prý zazněla jak ve Sněmovně na Komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství, tak ji prý obdržela i tehdejší ministryně Černochová.

Ta už se k tomu dnes nechtěla vracet. Na otázky redakce odpověděla: „Bez komentáře“. Klíčové jednání komise se odehrálo těsně před vynuceným koncem Foltýna ve funkci.

Výběr článků

Načítám