Článek
Pokud se jednorázový zásah transformuje do vleklého amerického angažmá, což je reálné riziko, se kterým je třeba počítat, Trumpova domácí podpora může klesnout hlouběji, než se doposud zdálo možné.
Dle zvolených cílů a prezidentových vyjádření je cílem operace podkopání základů íránského režimu v naději, že domácí obyvatelstvo povstane a teokratickou vládu svrhne. O tom svědčí i zlikvidování většiny vrchních představitelů íránské vlády včetně toho nejvyššího - Alího Chameneího.
Situace je tak fundamentálně odlišná od nedávné intervence ve Venezuele. Ta sice vyústila v zatčení prezidenta Madura a jeho odvlečení do USA, ale ostatní politické elity a instituce zůstaly nedotčené. Široké cíle íránské akce výrazně zvyšují pravděpodobnost, že se z jednorázového zásahu stane dlouhodobější kampaň.
Americká veřejnost si dle průzkumů zásah většinově nepřála. Donald Trump si nepomohl, když společnosti nijak nepředestřel argumenty pro největší vojenskou akci posledních let. Před několika dny pronesl skoro dvouhodinový projev před Kongresem, který v televizi sledovalo 30 milionů diváků. Téma Íránu odbyl několika větami v poslední půlhodině, kdy vágně sliboval, že zemi nedovolí získat jadernou zbraň a raději by dal přednost diplomacii.
Jeho předchůdce George Bush strávil měsíce připravováním Američanů na invazi do Iráku, získal podporu Kongresu, a stejně nakonec odešel jako nenáviděný, když konflikt přerostl ve fiasko. Trump se s žádnými přípravnými kroky vůči veřejnosti neobtěžoval. Kongres stroze informoval o tom, že zásah provede, a nebude se snažit získat podporu zákonodárců.
Většina skalních stoupenců MAGA hnutí najde způsob, jak si prezidentův obrat o 180 stupňů v otázce zahraničních intervencí vysvětlit. Toto téma však více než jiné hrozí rozštěpením republikánského tábora. Část krajně pravicových zákonodárců i voličů je silně izolacionistická. Kongres čeká hlasování o rezoluci, která odmítá íránskou akci. Díky několika málo republikánům a sjednoceným opozičním demokratům může projít a politicky prezidenta dále oslabit.
Pokud se ukáže, že íránské zásahy skončí jako rychlá a perfektně provedená akce, po které se teokratický režim sesype, bude politický dopad uvnitř USA zanedbatelný. Občané stále drtivou většinou považují za nejdůležitější domácí ekonomické problémy.
Vleklá vojenská operace, která by si téměř jistě vyžádala americké oběti, by však ještě více srazila prezidentovu podporu, která je již nyní historicky nízká. V takovém případě by se Donald Trump paradoxně zapsal do historie jako politický ztroskotanec, který zavlekl USA do zbytečných válek, po boku George W. Bushe, na jehož kritice založil svou vlastní cestu do politiky.
