Článek
Zaměstnanci mohli ochutnat terinu z mladého kuřete, po níž následovala kuřecí roláda s hráškovým pyré, tradiční nádivkou a mladou karotkou. Sladkou tečku za výjimečným obědem udělal lehký dezert z odpalovaného těsta s vanilkovým krémem a jahodami.
„Při přípravě kuchaři kladli důraz na sezónnost, a proto v recepturách nechyběl například medvědí česnek,“ přiblížil obchodní ředitel kovárny Zbyněk Rozsypal.
Podle Júlia Löfflera byla práce v podmínkách závodního stravování zajímavou výzvou, kterou přijal i díky přátelství s kuchařem Martinem Malinou.
„Museli jsme menu přizpůsobit výdeji, protože každý pokrm v restauraci děláme na minutku. Tady výdej trvá omezenou dobu, takže jsme vymýšleli něco vhodného pro tyto podmínky,“ uvedl michelinský šéfkuchař s tím, že vaření v kovárně ho bavilo. Dodal také, že je to cesta, jak vyšší gastronomii přibližovat lidem, kteří by asi běžně do michelinské restaurace nezavítali.
Netradiční zážitek si nenechalo ujít sto dvacet zaměstnanců z dvou set pravidelných strávníků jídelny, od vedení společnosti až po pracovníky v dílnách, což překonalo původní očekávání kuchařů. I když si za speciální menu museli lidé připlatit 100 korun místo obvyklých 30 korun, zájem byl velký.
Podobné tematické akce, jako byly v minulosti například tvarůžkové speciality nebo dny chřestu, jsou v Kovárně Viva součástí občasného zpestření firemního stravování.
„Snažíme se každý měsíc dělat akce, abychom závodní stravování co nejvíc přiblížili tomu restauračnímu,“ vysvětlil kuchař Malina, pro kterého bylo vaření s michelinským kolegou splněným snem.
Vedení kovárny si pro oba kuchaře navíc připravilo unikátní ocenění. „Jako poděkování za tento jedinečný výkon jsme se oběma kuchařům rozhodli udělit Řád černé podkovy, která byla ručně vykována v rámci kovářského výcviku, který děláme pro žáky Střední průmyslové školy polytechnické,“ vysvětlila personální ředitelka Martina Pravdová.
Zlínská restaurace La Villa získala michelinskou hvězdu v závěru loňského roku. V krajském městě východní Moravy působí tento podnik od prosince 2017. Sídlí v bývalé prvorepublikové vile u lesa ve čtvrti Mokrá, kde si ji nechal v roce 1941 postavit jeden z významných baťovských šéfů Hugo Vavrečka. Po roce 1946 a znárodnění Baťových závodů zde do poloviny 90. let sídlil dětský domov, následně budova sloužila školským a firemním účelům a v roce 2017 byla kompletně zrekonstruována do podoby restaurace.
Na přestavbě, odborníky považované za zdařilou ukázku propojení historické a současné architektury, se podílel jeden z nejvýznamnějších českých architektů Josef Pleskot a jeho tým z AP Atelieru.
Restauraci provozuje společnost Delimax rodiny Varmužových, globální potravinářská firma působící v Česku i Evropě.
