Z ševcovské dílny na seznam UNESCO: 150 let od narození Tomáše Bati

Zařazení do seznamu UNESCO představuje pro Českou republiku významný diplomatický i kulturní úspěch. Do tohoto elitního kalendáře, který připomíná osobnosti s celosvětovým přesahem, může země nominovat pouze jedno až dvě výročí za dva roky. Tomáš Baťa se zařadil po bok osobností, jako je Karel IV., Jan Amos Komenský či Tomáš Garrigue Masaryk.

„Je naprosto pozoruhodné, jak byl dědeček kreativní a originální. Mnohé z jeho filozofií jsou stále aktuální,“ uvedla jedna z vnuček zakladatele, Rosemarie Blyth-Bata.

Když v roce 1894 zakládali sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťovi malou obuvnickou dílnu, málokdo tušil, že se rodí globální impérium.

Zlom nastal po Tomášově návratu z USA, kde se inspiroval efektivitou Fordových závodů. Do Zlína přinesl nejen pásovou výrobu, ale i unikátní systém řízení, v němž byl každý zaměstnanec „spolupracovníkem“ s podílem na zisku i odpovědnosti.

Baťův přístup však přesahoval zdi továren. „Chceme Tomáše Baťu představit jako člověka, který vnímal pracovníka jako celistvou bytost. Podporoval vzdělávání, ale kladl důraz i na spánek, odpočinek a seberozvoj,“ vysvětlila Gabriela Končitíková, ředitelka Nadace Tomáše Bati.

Symbolem tohoto propojení se stala moderní zahradní města, nemocnice a školy, které Baťa budoval po celém světě.

Slibně rozjetou kariéru a ambiciózní plány přervala 12. července 1932 tragická letecká nehoda v Otrokovicích. Jednomotorový letoun Junkers F 13 se v husté mlze zřítil krátce po startu. Spolu s Baťou zahynul i pilot Jindřich Brouček. Ačkoliv zakladatel obuvnického impéria odešel v pouhých 56 letech, základy, které položil, umožnily firmě dál růst pod vedením jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati.

Dnešní Zlín je živoucím památníkem tohoto úsilí. „Baťovské DNA je v našem kraji stále živé – v pracovitosti i odpovědnosti lidí za místo, kde žijí,“ vysvětlil hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).

Centrem letošních oslav se stal Zlín a jeho ikonické stavby. V Baťově vile byla v tomto týdnu představena zrenovovaná pracovna Tomáše Bati. Návštěvníci zde mohou spatřit osobní předměty, jako je jeho prsten či spona na kravatu, ale i mrazivé artefakty – trosky z letadla, v němž zahynul.

Památník Tomáše Bati, architektonický klenot Františka Lýdie Gahury, otevřel interaktivní expozici s názvem Vysněné město. „Instalace sází na vizuální zážitek a více než 60 modelů budov na rastru města z roku 1932,“ popsala vedoucí památníku Magdaléna Hladká.

Součástí oslav se stala v první dubnový den pietní akce u hrobu Tomáše Bati na Lesním hřbitově. Organizátoři ji nazvali „Oslava života“, čímž chtěli zdůraznit, že Baťův odkaz není věcí minulosti, ale živou inspirací pro současné podnikatele.

Svého zakladatele si připomenula i zlínská nemocnice. „Není možno zůstat trvale zdravým mezi nemocnými, jako není možno zůstat šťastným mezi nešťastnými,“ citoval Baťova slova z roku 1927 při kladení květin v krajské nemocnici její zástupce. Tato věta nejlépe vystihuje filozofii muže, který věřil, že nejlepším podnikáním je služba veřejnosti.

Pro zájemce o hlubší vhled do historie i současnosti baťovského systému funguje webový portál, kde lze nalézt program akcí, které budou probíhat po celý rok 2026.