Článek
Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu, který obsahuje pravidla boje s dezinformacemi. Zavázaly se například, že zaručí transparentnost politické reklamy a že zakročí proti falešným a automatizovaným účtům. Komise se chystá pravidla aktualizovat a rozšířit jejich působnost v době, kdy se EU potýká s šířením ruské válečné propagandy v unijních zemích.
„Chceme, aby si platformy najaly ověřovatele faktů, kteří budou pracovat v jazycích všech členských států. A také chceme odříznout dezinformační systémy od peněz,“ řekla o dvou z cílů nové podoby kodexu místopředsedkyně EK Věra Jourová, do jejíchž pravomocí boj proti dezinformacím spadá.
Dezinformační weby v Česku opět fungují. Až na Aeronet
Podle dosud neveřejných požadavků uniklých do médií budou muset platformy ve všech členských zemích dokládat, jak postupují proti dezinformačnímu či škodlivému obsahu v příspěvcích i reklamách. Škála jejich činnosti může sahat od odstraňování nelegálních příspěvků po nezávislé hodnocení důvěryhodnosti obsahu u klíčových témat, jako je válka na Ukrajině či covidová pandemie. Pravidla firmy zavážou také k potírání cíleně manipulativních videí označovaných jako deepfake.
Nový kodex bude propojen s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou pravidla dodržovat.
Šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR, myslí si tři čtvrtiny Čechů
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
