Článek
Právní zástupce společnosti Wikimedia uvedl, že pokutu soud udělil kvůli tomu, že jeho klient neuposlechl pokyn, aby hesla smazal. Konkrétně jde o dva články v ruštině, z nichž jeden nese název Nenásilný odpor ukrajinského civilního obyvatelstva proti ruské invazi a druhý Hodnocení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Wikimedia se chce odvolat.
„Stále máme poměrně silnou právní pozici, proto máme důvod věřit, že uspějeme s odvoláním proti této pokutě i pokutě udělené v dubnu,“ řekl Stanislav Kozlovskij.
V dubnu dostala Wikimedia pokutu pět milionů rublů (asi dva miliony Kč), když soud konstatoval, že společnost nezajistila, aby se na jejích stránkách neobjevoval v Rusku zakázaný obsah. Týkalo se to hlavně informací o invazi na Ukrajinu, kterou Moskva označuje za „speciální vojenskou operaci“.
Rusko pokutovalo TikTok i Twitch. Kvůli Ukrajině a LGBT
Až 15 let vězení
Rusko se od začátku války na Ukrajině snaží blokovat přístup k nezávislým informacím o postupu ruské armády mimo jiné na základě nového zákona, jenž stíhá zveřejnění zpráv, které jsou v rozporu s oficiálními informacemi.
Vydavatelům médií působících v Rusku, která už měsíc trvající ruskou invazi na Ukrajinu nazývají jinak než „speciální vojenská operace“, hrozí v Rusku až 15 let vězení. Vysílání kvůli hrozbě vězení ukončila například liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, nezávislý televizní kanál Dožď a vycházet přestal i list Novaja Gazeta.
Jedinou možností, jak lidem nabídnout pouze státem schválené zprávy, je tedy blokování určitého webového obsahu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zablokováno nejméně 40 ruských i zahraničních webů.
O tom, co je považováno za „lživé zprávy a dezinformace v Rusku“, rozhoduje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
