Stopka pro americké investory. USA omezí finanční toky do Číny

Dlouho očekávaný dekret, podepsaný ve středu prezidentem Joem Bidenem, bude platit od začátku roku 2024. Podle nařízení pak budou americké firmy nuceny transparentně zveřejňovat své investice do technologických odvětví v Číně.

Americká vláda zároveň získá novou pravomoc k prověřování zahraničních transakcí u soukromých společností. Omezení by se totiž mělo týkat pouze konkrétních oblastí, z jejichž zneužití čínskou vládou má Washington obavy.

Bílý dům opatření odůvodňuje obavou, že technologický vývoj v původně civilních oborech s účastí amerických firem Peking posléze využívá ve svém rozsáhlém vojenském sektoru či v propagandě.

Úředníci americké vlády na setkání s novináři zdůraznili, že toto opatření je přijímáno jako krok pro národní bezpečnost, nikoli jako útok na ekonomiku. Dále uvedli, že Spojené státy stále zůstávají odhodlány k podpoře otevřených investic.

Peking proti podepsání nařízení protestoval, Spojené státy obvinil z „neustálého stupňování omezování Číny“. „Tvrzení Bílého domu, že se USA nesnaží poškodit čínskou ekonomiku, nebo dokonce obě země rozdělit, neodpovídá jejich reálným krokům. Vyzýváme Američany, aby dostáli svým slovům,“ burcoval podle serveru BBC mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Li-ou Pcheng-jü.

List Financial Times uvádí mezi čínskými firmami, které v uplynulých letech z amerických investic profitovaly, např. výrobce dronů DJI či společnost ByteDance, která vyvinula kontroverzní sociální síť TikTok.

Zatímco demokratičtí zákonodárci Bidenův podpis vesměs přivítali, republikánská opozice má za to, že zákaz investic by měl být rozšířen a že přichází pozdě. Republikánský šéf zahraničního výboru Kongresu Michael McCaul řekl WSJ, že „nyní je čas na tvrdší kroky vůči Číně (…) Zdá se, že prezident se snaží nepohněvat si proti sobě americké firmy, dělá tak ale na úkor národní bezpečnosti.“

Nová nařízení by neměla cílit na tzv. portfoliové investice, kdy firmy pasivně investují do jiných společností skrze akciový trh. Naopak se budou týkat spíše aktivních investic, které provádějí například společnosti s privátním a rizikovým kapitálem.

Přesná pravidla budou ale oznámena až později, aktuálně podle Washingtonu vstupují do fáze veřejných konzultací. Teprve nyní by se mělo upřesnit, jaké druhy investic budou zakázány. Předpokládá se, že nová pravidla budou platná za několik měsíců.

Spojené státy vedou sankce i proti konkrétním čínským technologickým firmám. Ty dopadly v roce 2019 například na společnost Huawei, kterou USA podezřívají ze špionáže. S ohledem na uvalené embargo tak tato značka u svých nových mobilů a tabletů nesmí používat některé programy společnosti Google.

Nefungují například mapy Google, mailový klient Gmail, přehrávač YouTube či obchod s aplikacemi Google Play. Huawei nicméně všechny aplikace nahrazuje alternativami, které jsou k dispozici prostřednictvím AppGallery.

Obvinění se netýkají pouze společnosti Huawei, ale například také ZTE. Americká Federální komise pro spoje (FCC) už na konci loňského roku zakázala dovoz komunikačních technologií od těchto čínských výrobců do USA.

Společnost Huawei obvinění ze špionáže dlouhodobě odmítá. Tvrdí, že žádný soud nikdy neshledal, že by se její zaměstnanci dopustili krádeže duševního vlastnictví.