Článek
Není žádným tajemstvím, že pro společnost Meta Platforms jsou osobní údaje hlavním obchodním artiklem. Na Facebooku a Instagramu dokáže tento americký podnik díky našim zájmům bravurně cílit reklamu.
To se vcelku pochopitelně nelíbí evropským regulátorům, kteří po Metě požadují, aby dala uživatelům na výběr – tedy zda má být reklama personalizovaná, či nikoliv. Podobná je praxe prakticky u všech konkurentů.
Facebook, Instagram i X. Kolik stojí a co Čechům nabízejí placené sítě
Digitální zlatý důl
Meta se ale svého „digitálního zlatého dolu“ nechce lehko vzdát, a tak na přelomu října a listopadu přispěchala v Evropě s placeným členstvím na zmiňovaných sociálních platformách. V praxi to znamená, že pokud lidé nechtějí personalizovanou reklamu, musí si připlatit.
Právě to se ale nelíbí rakouské neziskovce NOYB. Její představitelé se obávají toho, že po vzoru Mety budou podobný přístup následně uplatňovat i konkurenti. V takovém případě by lidé museli platit i za další webové služby, pokud by nechtěli svá internetová data dát všanc.
Jedinci, kterým záleží na jejich soukromí, by tak s ohledem na současné zvyklosti ročně zaplatili provozovatelům statisíce, vypočítali pracovníci organizace.
„V telefonu máme průměrně nainstalovaných 35 aplikací. Pokud by podobné poplatky zavedly i další subjekty, mohla by brzy ochrana soukromí na každém telefonu vyjít majitele na 8815 eur ročně,“ stojí v prohlášení NOYB. Při současném kurzu to znamená, že tuzemští uživatelé by zaplatili bezmála 215 000 Kč.
Cena za používaní Facebooku a Instagramu bez reklamy totiž rozhodně není lidová. Předplatné se přitom liší podle toho, z jaké platformy chcete na síť přistupovat.
V případě použití klasického počítače poplatek činí v Česku 240 Kč. Dražší přístup mají majitelé chytrých telefonů a tabletů s operačními systémy Android a iOS. Předplatné ve výši 299 Kč měsíčně totiž zohledňuje poplatky, které Meta musí platit provozovatelům oficiálních obchodů na těchto platformách, tedy společnostem Google i Apple.
Nabídka předplatného na Facebooku a Instagramu
Základní lidské právo na ochranu údajů
Organizace NOYB poukazuje na to, že uživatelé musí platit, aby si zachovali své „základní lidské právo na ochranu údajů“. „To, co nyní předvádí Meta, je přesným opakem skutečně svobodné volby,“ stojí v prohlášení NOYB.
Pracovníci neziskovky kvůli tomu podali již na Metu stížnost k rakouskému úřadu pro ochranu osobních údajů. To je přitom jen prvním krokem, vyšetřování chce neziskovka vyvolat na evropské úrovni. Podle zástupců NOYB totiž nový obchodní model „nesplňuje požadavek EU na dobrovolné poskytnutí souhlasu se sběrem dat a cílenou reklamou“.
Rakouská organizace poukazuje na to, že řešením by bylo, pokud by Meta na svých platformách nabídla bezplatné členství i v případě, že reklama nebude personalizovaná. To znamená, že se reklamy budou zobrazovat nahodile, aniž by byly zohledňovány základní demografické údaje, jako jsou věk, pohlaví a lokalita uživatele.
Zástupci společnosti Meta Platforms se zatím ke stížnosti organizace NOYB oficiálně nevyjádřili.
Pod drobnohledem regulátorů
Sociální sítě Facebook a Instagram jsou přitom pod drobnohledem regulátorů kvůli uživatelským datům již delší dobu. Zkraje listopadu dokonce Evropský sbor pro ochranu osobních údajů rozhodl, že Meta nesmí využívat osobní údaje pro cílenou reklamu.
Kvůli využívání osobních dat udělil irský úřad pro ochranu osobních údajů (DPC) Metě letos v lednu pokutu ve výši 390 milionů eur (zhruba 9,4 miliardy Kč). Úředníkům vadilo, že firma uživatele nutila akceptovat cílenou reklamu jako podmínku pro používání sítě Facebook.
Meta nesmí využívat osobní údaje pro cílenou reklamu, zavelel evropský regulátor
